Potenciální supervelmoc
.svg)
Brazílie • Čína • EU • Indie • Rusko
Potenciální supervelmoc je stát, či jiné uskupení o kterém se spekuluje, že je – nebo má potenciál se brzy stát – supervelmocí. Za jedinou supervelmoc jsou ve 21. století považovány Spojené státy americké, nicméně ty již nejsou jedinou nespornou přední supervelmocí a jedinou světovou hypervelmocí, která dominuje ve všech oblastech (tj. vojenské, kulturní, ekonomické, technologické, diplomatické).[1][2][3][4][5]
Od 90. let 20. století jsou Brazílie, Čína, Evropská unie, Indie a Rusko, označovány za potenciální supervelmoci.[6] Za tu bylo dříve považováno i Japonsko a to díky svému vysokému ekonomickému růstu. Její status potenciální velmoci však od 90. let erodoval v důsledku stárnutí populace a ekonomické stagnace.[7]
Srovnání[editovat | editovat zdroj]
| Stát / Unie | Populace[8][9] | Rozloha
(km2) |
HDP (nominální)[10] | HDP (PPP)[10] | Válečná síla (nižší je silnější)[11] | Výdaje na armádu (v miliardách $)[12] | HDI[13] | Právo veta v RB OSN | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| (v milionech USD) | na obyvatele (USD) | (v milionech USD) | na obyvatele (USD) | |||||||
 USA
|
332 632 918 | 9 525 067 | 25 035 164 | 68 309 | 22 675 271 | 75 180 | 0,0712 | 778,0 | 0,926 (velmi vysoké) | ano |
 Čína
|
1 411 778 724 | 9 596 961 | 18 321 197 | 11 819 | 26 656 766 | 21 291 | 0,0722 | 252 | 0,761 (vysoké) | ano |
 Evropská unie
|
447 706 209 | 4 233 262 | 17 127 535 | 38 256 | 20 918 062 | 53 960 | – | 186[14] | 0,911 (velmi vysoké) | ano (Francie) |
 Indie
|
1 400 625 899 | 3 287 263 | 3 468 566 | 2 480 | 10 207 290 | 8 293 | 0,1025 | 72,9 | 0,645 (střední) | ne |
 Rusko
|
146 171 015 | 17 125 191 | 2 133 092 | 11 654 | 4 328 122 | 31 967 | 0,0714 | 61,7 | 0,824 (velmi vysoké) | ano |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HERRING, George C. From colony to superpower : U.S. foreign relations since 1776. [s.l.]: New York : Oxford University Press 1054 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-507822-0.
- ↑ INSTITUTE, Lowy. Map - Lowy Institute Asia Power Index. Lowy Institute Asia Power Index 2023 [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. news.rice.edu [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-28.
- ↑ MOELLER, Joergen Oerstroem. China will overtake US in tech race [online]. 2019-10-22 [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China now has more diplomatic posts than any other country. BBC News. 2019-11-27. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. (anglicky)
- ↑ JACQUES, Martin. This is the relationship that will define global politics. The Guardian. 2006-06-14. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ UPDATE 2-Japan eyes end to decades long deflation. Reuters. 2012-08-17. Dostupné online [cit. 2023-08-25]. (anglicky)
- ↑ Population by country on July 2017 Est. The World Factbook — Central Intelligence Agency, Retrieved 10 May 2018
- ↑ Population in EU (28) on 1 January 2017 Eurostat
- ↑ a b World Economic Outlook Database, April 2021 [online]. [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2023 Military Strength Ranking [online]. [cit. 2023-08-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Trends in world military expenditure-2020 [online]. April 2021. Dostupné online.
- ↑ Human Development Report 2019 – Technical notes [online]. United Nations Development Programme [cit. 2020-12-15]. S. 2–4. Dostupné online.
- ↑ European defence spending hit new high in 2019 [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky)