Portál:Starověký Egypt/REÁLIE/02
Pylon (odvozeno z řeckého πυλον – „brána“, původní egyptský název je bechenet) je označení věžovité stavby tvořící v páru nejpozději od Nové říše monumentální vstup do egyptských chrámů. Jeho dvě části lemující bránu a spojené nad portálem mostkem tvořily vnější hranici mezi širším chrámovým okrskem a vlastním chrámem jako „příbytkem boha“. Význam pylonů se odvíjí od symboliky chrámu, který byl pokládán za „achet na zemi“, kdy achet je egyptským slovem pro „obzor“, „horizont“ jako tajemné mystické místo zrození a vstupu slunečního boha na tento svět mezi dvojicí hor. Ačkoli to nelze prokázat, je možné, že architektonická podoba dvojice pylonů jako hranice mezi světem bohů a světem lidí je odvozena od hieroglyfické značky achet. V rozsáhlých chrámových komplexech (např. v Karnaku) mohl být počet pylonů znásobován i bez ohledu na jejich architektonickou funkci – snad to může souviset s nám neznámou symbolikou. V jasně symbolické roli, i když také ne zcela srozumitelně, se pylony objevují v Knihách mrtvých a dalších podsvětních knihách, kde představují místa zkoušek zemřelého a oddělují od ostatních ty části Duatu, v nichž se po strastiplné cestě setkává s bohy.