Pomořanský voláč
Pomořanský voláč | |
---|---|
Pomořanský voláč modrý černopruhý s anglickou kresbou | |
Základní informace | |
Země původu | Německo |
Využití | okrasný chov |
Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
Směr užitkovosti | okrasné plemeno |
Tělesná charakteristika | |
Tělesný rámec | střední |
Klasifikace a standard | |
Plemenná skupina | Voláči |
multimediální obsah v kategorii na Commons |
Pomořanský voláč je plemeno holuba domácího vyšlechtěné pro okrasné účely. Je to impozantně působící pták se vzpřímenou postavou, velkým vydutým voletem a velmi dlouhýma nohama porostlýma bohatými rousy. Mimo Německo se příliš nechová, ale je používaný k zušlechťování jiných plemen voláčů[1] a v Česku by použit k vyšlechtění voláče hanáckého.[2] V seznamu plemen EE a v českém vzorníku plemen je zařazen mezi voláče a to pod číslem 0303. Je to plemeno staré, vycházející z holandských voláčů.[2]
Pomořanský voláč se řadí mezi velké vysokonohé voláče a i v této skupině plemen patří mezi ty mohutnější.[1] Má silnou stavbu těla a vzpřímený postoj, u ideálního jedince je trup nesen pod úhlem 60°.[1] Krk je velice dlouhý a vytváří prostor pro velké nepodvázané vole. Nohy by měly být co nejvyšší, z lýtek vyrůstají supí pera a doplňují bohatý rous.
Chová se v mnoha barevných i kresebných rázech, nejčastěji s tzv. anglickou kresbou, která je totožná se zbarvením anglického voláče. Ptáci takto zbarvení mají na hrudi bílou skvrnu ve tvaru půlměsíce, dále je bílé břicho, lýtka, rousy, hřbet a 7-10 krajních ručních letek. Kromě anglické kresby se vyskytují ptáci jednobarevní černí, modří, červení, žlutí, modře kapratí a tmaví kapratí, stříbřití, červeně plaví, žlutě plaví a bílí. Vzácněji se objevuje ráz modroocasý a černoocasý, tygři a straci.[1]
Podobnými plemeny je voláč sedlatý rousný a hanácký voláč.
Pomořanský voláč je čistě okrasné plemeno, jeho chov je relativně náročný a plemeno se hodí spíše do voliérového chovu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Pomořanský voláč, s. 198.
- ↑ a b BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s. Kapitola VII Plemena holubů, s. 201.
- ↑ TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Voláči, s. 121.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4.
- TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s.
- BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomořanský voláč na Wikimedia Commons
- Klub chovatelů hanáckých, anglických, pomořanských a českých voláčů sedlatých rousných Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.