Polyhydroxybutyrátová vlákna
Polyhydroxybutyrátová vlákna (mezinárodní zkratka PHB) jsou výrobky z přírodních polymerů odvozených od biodegradovatelných polyhydroxyalkonátů (PHA). PHB objevil franzouzský mikrobiolog Lemoignen v roce 1926.[1] Celosvětová výroba PHB vláken se odhadovala v roce 2022 na méně než 1000 tun.[2]
Způsob výroby[editovat | editovat zdroj]
PHB se vyrábí hlavně kvašením mikroorganizmů z (cca 40 možných) obnovitelných surovin a zvlákňuje z taveniny.[3] Při sedminásobném dloužení vláken se dosahuje odváděcí rychlost až 3500 m/min. Nedostatky zvlákňovací technologie (problémy se řízením procesu a nízká stabilita vlákna) se dosud (2024) nepodařilo odstranit.[1]
Vlastnosti vláken[editovat | editovat zdroj]
Hustota 1,2-1,25 g/cm³, pevnost 27 cN/tex, modul pružnosti 630 cN/tex, roztažnost cca 6 %, odbouratelnost (po 120 dnech) cca 15 %, cena (2022) 2-8 €/kg[1] [4]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Zejména: tkáňové nosiče – pletené (v kožní medicíně), 3D tisk (v kostní m.)[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Polyhydroxyalkanoáty, β-Butyrolakton, Zvlákňování z taveniny
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Tänzer: Biologisch abbaubare Polymere, Wiley 2000, ISBN 978-3-527-30963-4
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 895
- ↑ _Advances in Bio-Based Fibers [online]. International Fiber Journal, 2023-09-14 [cit. 2024-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hydrolytická degradace poly(3hydroxybutyrátu) s modifikátory [online]. UTB Zlín, 2020-05-15 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Characterization of poly-hydroxybutyrate/luffa fibers composite material [online]. NC State University, 2020 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Textile Fiber Production of Biopolymers [online]. Taylor & Francis, 2022-05-25 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (anglicky)