Plavecké predhorie
| Plavecké predhorie | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°31′30″ s. š., 17°19′26″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plavecké predhorie [1] je geomorfologická část Pezinských Karpat, podcelku Malých Karpat. [2] Leží v severozápadní části podcelku, v okolí obce Plavecký Mikuláš. [3]
Polohopis[editovat | editovat zdroj]
Území se nachází na západním okraji střední části Malých Karpat a zabírá severozápadní část podcelku Pezinské Karpaty. Na severním okraji leží obec Prievaly, jižním směrem lemují západní okraj předhůří i Plavecký Peter, Plavecký Mikuláš a Plavecké Podhradie. Z jihu a jihovýchodu území obepíná Bukovská brázda, geomorfologická část Pezinských Karpat, severovýchodně navazuje podcelek Brezovské Karpaty. Severozápadní a západní okraj vymezuje Podmalokarpatská sníženina, geomorfologický podcelek Borské nížiny. [2]
Západní část Malých Karpat odvádí vodu do Borské nížiny, která patří do povodí Moravy. Plavecké predhorie odvodňují víceré vodní toky, které ústí do Rudavy. Nejvýznamnější jsou Hrudky, Trstienka, Libuša a Smrekovec. V těsném sousedství je na říčce Hrudky vybudována vodní nádrž Buková. Obcemi na okraji území prochází silnice II / 501 ( Lozorno - Plavecký Mikuláš - Jablonica ). [3]
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Téměř celá tato část Malých Karpat je součástí Chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty. Vyňata je jen malá část v okolí Plaveckého Mikuláša. Zvláště chráněnými územími jsou národní přírodní rezervace Pohanská, přírodní rezervace Nové pole a Kamenec a přírodní památka Bukovina. [3]
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Turisticky atraktivní je zejména okolí Plaveckého Podhradí s ruinami Plaveckého hradu a několika jeskyněmi. Osídlení v paleolitu bylo prokázáno v jeskyni Deravá skala při Plaveckom Mikuláši. Severním okrajem údolím říčky Chotár vedla v středověku Česká cesta. V sousedství leží vyhledávaná rekreační oblast v okolí vodní nádrže Buková. Síť turistických stezek propojuje tuto část se zbytkem Malých Karpat.
Značené stezky[editovat | editovat zdroj]
- po
modře značené trase:
- od vodní nádrže Buková do lokality Rozbehy
- z Plaveckého Mikuláša na rozcestí Červená hora
- z Plaveckého Podhradia přes Plavecký hrad na rozc. Amonova lúka
- po
zeleně značené trase z Plaveckého Mikuláša údolím říčky Libuša do lokality Mon Repos - po
žlutě značené trase:
- z obce Plavecký Peter k vodní nádrži Buková
- z Plaveckého Mikuláša na rozcestí v sedle Báborská [3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plavecké predhorie na slovenské Wikipedii.
- ↑ [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-16.
- ↑ a b Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.