Planetární seismologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Planetární seismologie je aplikace seismologie na jiné planety a další kosmická tělesa (např. Měsíc). Jejím primárním účelem je zkoumat vnitřní stavbu objektu (mocnost a variace kůry, průběh hustot v plášti, velikost jádra ad.) a tím pádem také existenci vnitřní aktivity tělesa (výskyt zemětřesení) či četnost meteoritických impaktů. Do současnosti byla planetární seismologie využita pouze ke zkoumání stavby Měsíce, v budoucnosti je ale plánováno její použití na Marsu (mise ExoMars plánovaná Evropskou kosmickou agenturou) i na dalších objektech (např. na Venuši či asteroidech).

Lunární seismologie[editovat | editovat zdroj]

V rámci programu Apollo byly na Měsíci vybudovány 4 stanice vybavené digitálními seismometry. Získaná data odhalila tzv. hnízda zemětřesení ve velkých hloubkách (zřejmě související se slapovými jevy) a umožnila odhad mocnosti měsíční kůry. Přesto, že se vědci shodli na faktu, že v oblasti moří je kůra tenčí než v oblasti vysočin, střední hodnota (která vypovídá o celkovém objemu diferenciovaného materiálu kůry) nebyla kvalitně určena. Důvodem byl nízký počet seismických stanic a také jejich nepříliš vhodné umístění (z tohoto důvodu také nevíme, zda má či nemá Měsíc metalické jádro). Dodatečné zpracování lunárních seismických dat dává střední mocnost kůry 40 ± 5 km, [1] což je výrazně méně než dříve přijímaným více jak 60 km. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHENET, H., et al. Lateral variations of lunar crustal thickness from the Apollo seismic data set. Earth Planet. Sci. Lett.. 2006, čís. 243, s. 1–14. Dostupné online [PDF]. DOI:10.1016/j.epsl.2005.12.017. 
  2. NEUMANN, G. A., et al. The lunar crust: Global structure and signature of major basins. J. Geophys. Res.. 1996, čís. 101 (E7), s. 16841–16843. DOI:10.1029/96JE01246.