Pivní zvon
Pivní zvon nebo též vinný zvon se nazývá malý zvon, kterým rychtář odzváněl pokyn k uzavření hospod. Pivní zvon býval zpravidla zavěšen na radnici.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historicky je pivní zvon doložen z Prahy, Chebu[1] či Jihlavy.[2]
Hlas pivního zvonu, tzv. „zvonění na pokoj“, také ohlašoval zákaz vycházení do ulic bez osvětlení.
V Chebu v r. 1480 vyšlo nařízení, že hlas pivního zvonu oznamuje také dobu, do níž se smí bruslit.
Není bez zajímavosti, že začátek „pokoje“ nebyl během roku ve stejnou dobu a v zimě nastával někdy už při 7–8 hodině večerní.
Nezřídka se stávalo, že krčmář výzvu hlasu pivního zvonu k uzavření hospody nedodržel, pouze zavřel okenice a pilo se dál, proto rychtář hospody obcházel a podle zvyku mu hospodský musel otevřít ihned po prvním zabouchání, aby nestihl sklidit případné věci ze stolu. Stejně běžné ovšem posléze bylo, že se rychtář, znaven večerní obchůzkou, k tajně popíjejícím štamgastům připojil a poseděl s nimi.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pivovarnictví v Chebu - Pivovary.Info. pivovary.info [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-12.
- ↑ Život ve středověkém městě# Tomáš Borovský Ph.D# Včera, dnes a zítra 11. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
- MACEK, Josef. Jagellonský věk českých zemích 1–4. Praha: Academia, 1992-1999.