Pernambuco (P1)
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | monitor |
| Číslo trupu | P1 |
| Jméno podle | stát Pernambuco |
| Zahájení stavby | 11. června 1890 |
| Spuštěna na vodu | 1909 |
| Uvedena do služby | 1910 |
| Osud | vyřazen 27. srpna 1948 |
| Předchůdce | třída Pará |
| Následovník | třída Javarí |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 470 t (standardní) 650 t (plný) |
| Délka | 44,5 m |
| Šířka | 7,31 m |
| Ponor | 1,6 m |
| Pohon | 2 kotle, 2 parní stroje 2 lodní šrouby 800 hp |
| Palivo | 45 t uhlí |
| Rychlost | 11 uzlů |
| Posádka | 60 |
| Pancíř | 102–168mm boky 102mm paluba 152mm dělová věž 89mm velitelská věž |
| Výzbroj | 2× 120mm kanón (1×2) 2× 57mm kanón (2×1) 2× 37mm kanón (2×1) |
Pernambuco (P1) byl monitor brazilského námořnictva. Byl první válečnou lodí nesoucí jméno brazilského státu Pernambuco.[1] Jeho stavba trvala dvacet let. Ve službě byl v letech 1910–1948.[2] Za druhé světové války byla jeho úkolem obrana přístavu Salvador.[1]
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Monitor postavila brazilská loděnice Arsenal de Marinha na ostrově Ilha das Cobras v Rio de Janeiro. Na jeho návrhu spolupracovali odborníci z Velké Británie. Stavba trvala dvacet let. Rozestavěn byl 11. června 1890, na vodu byl spuštěn roku 1909 do služby byl přijat roku 1910.[2][1] Sesterský monitor Maranhão byl rozestavěn také 11. června 1890, ale po mnoha zdrženích byl roku 1940 dokončen podle upraveného projektu.[3]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Monitor byl dokončen s hlavní výzbrojí dvou 120mm/45 kanónu, které se nacházely v dělové věži na přídi. Doplňovaly je dva 57mm/43 kanóny Nordenfelt a dva 37mm/27 kanóny Maxim. Monitor byl silně pancéřován. Pohonný systém tvořily dva kotle a dva parní stroje o celkovém výkonu 800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala jedenáct uzlů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Monitor Fluvial Pernambuco [online]. Naval.com.br [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky)