Přeskočit na obsah

Parní lokomotiva Čerepanových

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parní lokomotiva Čerepanových
Elektricky poháněná replika lokomotivy v roce 2014
Elektricky poháněná replika lokomotivy v roce 2014
Hmotnost a rozměry
Maximální přípustná hmotnostprvní model:3 200 kg
druhý model: 1 000 pudů = 16 380,6872 kg
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu2-2-0
Trvalý výkon30 koňských sil = 22,06 kW
Maximální povolená rychlostprvní model: 15 km/h
druhý model: 16,4 km/h
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Parní lokomotiva Čerepanových byla první parní lokomotiva sestrojená v Rusku. Jefim a Miron Čerepanovi ji zkonstruovali v roce 1834. Tento model jezdíval z továrny v Nižním Tagilu do nedalekého dolu. Trať postavená jako pocta lokomotivě byla první parní železnicí v Rusku. Jefim a Miron zkonstruovali také druhý model, který byl odeslán do Petrohradu v roce 1835.[1]

Jefim Čerepanov a jeho syn Miron byli nevolníci rodiny Děmidovovů, která vlastnila továrnu. Čerepanovi pro ně vyvinuli několik inovací. Mnoho let vyvíjeli parní stroje pro čerpání vody v dolech.[2] Oba se vypravili do Anglie (každý zvlášť); Miron odjel roku 1833. Během pobytu v Anglii zkoumal Miron parní lokomotivy. Sovětští učenci však trvají na tom, že parní lokomotiva byla Čerepanovým vlastním vynálezem, nikoli kopií anglického modelu.[2]

Konstrukce a popis

[editovat | editovat zdroj]

První model lokomotivy byl dokončen v roce 1834 po zhruba šesti měsících práce ve volném čase dvojice.[3] V srpnu téhož roku proběhla akce, kde lidé sledovali jízdu lokomotivy na dráze cca 854 metrů. Lokomotiva přepravila až 3,2 tuny nákladu rychlostí kolem 15 kilometrů za hodinu. Převoz o této hmotnosti vyžadoval obvykle 50–60 pracovníků a trval přibližně 30 minut. Lokomotiva to dokázala za čtyři minuty. Výkon lokomotivy byl stanoven na 30 koňských sil. Jejich druhý model, sestrojený v březnu 1835 a darovaný Petrohradu, vylepšil předchozí parametry a při rychlosti kolem 16,4 kilometrů za hodinu přepravil hmotnost kolem 1 000 pudů.[4][5][6] První model zůstal v továrně, na dvoukilometrové trati z továrny do nedalekého dolu. Tato trať byla první parní železnicí v Rusku.[2][7]

Přijetí a následky

[editovat | editovat zdroj]
Monument lokomotivy ve Věnovu

O tři roky později byli díky vývoji lokomotivy Jefim a Miron osvobozeni.[6] Patent na jejich vynález jim byl zamítnut. Dvojice zemřela nedlouho poté, Jefim v roce 1842 a Miron v roce 1849.[5] Lokomotivy pro první státem podporované železnice v Rusku byly dováženy z jiných zemí. Roku 1857 byla použita první lokomotiva mimo továrnu.[2]

Lokomotiva je stále připomínána i v moderní historii. Historie lokomotivy je prezentována v Muzeu lokální historie Nižního Tagilu[8] a v Polytechnickém muzeu.[9] Objevila se taktéž na několika poštovních známkách.[10]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cherepanov steam locomotive na anglické Wikipedii.

  1. First Steps | History | Russian Railways [online]. Russian Railways [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d FINK, Kevin. The Beginnings of Railways in Russia [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DUBICHEVA, Ksenia. "Дилижанец" Черепановых. Rossijskaja gazeta. 2016-10-01. Dostupné online [cit. 2020-11-22]. (rusky) 
  4. ИСТОРИЯ РОССИЙСКОГО ПАРОВОЗА [online]. Russian Railways [cit. 2020-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-09. (rusky) 
  5. a b Yefim and Miron are cranked. Cherepanov brothers [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Паровоз Черепановых [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Feature: Russia’s Early Rails [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. СОБРАННАЯ ВИРТУАЛЬНАЯ ЭКСКУРСИЯ: ПАРОВОЗНАЯ ИСТОРИЯ МЕХАНИКОВ ЧЕРЕПАНОВЫХ [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (rusky) 
  9. The Moscow Polytechnical Museum, 2012 [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Почтовые марки СССР 1978 года [online]. [cit. 2020-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-23. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]