Přeskočit na obsah

Parlamentní volby ve Finsku 1929

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parlamentní volby ve Finsku 1929
StátFinsko Finsko
Druh volebparlamentní
Volební termín1. – 2. červenec 1929
Předchozí volbyVolby 1927
Následující volbyVolby 1930
Volební účast55,6 %
Výsledky
200 mandátů
P. V. Heikkinen
P. V. Heikkinen Matti Paasivuori Kyösti Haataja
volební lídr volební lídr volební lídr
Agrární svaz Finská sociálně demokratická strana Národní koaliční strana
248 762 hlasů 260 254 hlasů 138 008 hlasů
26,15 % 27,36 % 14,51 %
60  mandátů 59  mandátů 28  mandátů
8 1 6
Oskari Mantere
Eric von Rettig Oskari Mantere
volební lídr volební lídr
Volební sdružení socialistického dělnictva a malorolníků Švédská lidová strana Národní pokroková strana
128 164 hlasů 108 886 hlasů 53 301 hlasů
13,47 % 11,45 % 5,60 %
23  mandátů 23  mandátů 7  mandátů
3 1 3

Parlamentní volby konané 1. – 2. července 1929 ve Finsku byly 13. volbami do finského parlamentu. Výrazně je ovlivnilo rozhodnutí předchozí vlády Oskara Mantera nenavýšit mzdy státním zaměstnanců. Strany, které se zasazovaly o plošné přidání (agrárníci, komunisté) ve volbách posílily. Naopak strany, které se stavěly zdrženlivě k dalším výdajům ze státní poklady kvůli počínající Velké hospodářské krizi (Národní koalice a Národní pokroková strana) odešly z voleb se ztrátami. Agrárníci po volbách složili menšinovou vládu s premiérem Kyöstem Kalliem.

Předchozí události

[editovat | editovat zdroj]

Od prosince 1928 byl u moci kabinet premiéra Mantera. Jednalo se o menšinový kabinet, který tvořilo všech 10 zvolených poslanců Národní pokrokové strany. Kabinet si dal za cíl navýšit platy státním úředníkům, ale narazil na neochotu dalších pravicových stran. Finsko zasáhly v létě 1928 výrazná sucha a z toho plynoucí neúroda. Zadrhl se vývoz dřeva, když zaplavil trh Sovětský svaz. Celé situaci nepřispěly ani stávky přístavních dělníků. Premiér spojil schválení zvýšení platů s důvěrou vlády. Zákon neprošel a prezident Relander rozpustil parlament a vyhlásil nové volby. Samotné neschválení zákona obvykle nebylo impulsem pro vypsání nových voleb, prezident ale chtěl potrestat rozhádané pravicové strany, které nebyly schopné najít společnou řeč.

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Volební účast byla 55,6 %, což bylo o 0,2 % méně než v předchozích volbách. Jedná se o nejmenší volební účast při finských parlamentních volbách vůbec. Nejvíce hlasů získali sociální demokraté, ale díky volebním zákonům nakonec měli agrárníci o jednoho poslance v parlamentu více. Bylo to poprvé, kdy volby vyhrál někdo jiný než sociální demokraté. Celkově posílily strany prosazující zvyšování platů ve státní sféře. Odpůrci (Národní koalice, Národně pokroková strana) ztratili dohromady 9 křesel.

Politická strana Hlasy v % (změna) Mandáty (změna)
Agrární svaz (ML) 26,15 +3,59 60 +8
Finská sociálně demokratická strana (SPD) 27,36 −0,94 59 -1
Národní koaliční strana (KOK) 14,51 −3,23 28 -6
Volební sdružení socialistického dělnictva a malorolníků (STPV) 13,47 +1,39 23 +3
Švédská lidová strana (RKP) 11,45 −0,75 23 -1
Národní pokroková strana (ED) 5,60 −1,16 7 -3

Sestavování vlády

[editovat | editovat zdroj]

Prezident i přes silné antipatie k vůdci agrárníků, Kyöstimu Kalliovi, ho pověřil sestavením vlády. Kallio složil menšinovou vládu pouze ze zástupců agrárníků a ujal se úřadu v srpnu 1929. Kabinet vládl do července 1930. Celá jeho vláda byla poznamenána vyostřujícími se střety mezi komunisty a nově vzniklým antikomunistickým Lapuaským hnutím. Nakonec parlament schválil v půlce roku 1930, který zakázal veškeré komunistické svazy a organizace.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1929 Finnish parliamentary election na anglické Wikipedii.