Pariční lhůta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pariční lhůta je lhůta stanovená soudním rozhodnutím k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Nebude-li během ní taková povinnost splněna, stane se rozhodnutí vykonatelným a tudíž i proti vůli povinného exekučně vynutitelným.

V českém právu je stanovena rozdílně u rozsudku a u usnesení. U rozsudku činí tři dny, resp. 15 dní u vyklizení bytu, ledaže ji soud určí delší, a začíná běžet od právní moci rozsudku. V případě usnesení ji soud stanoví dle své úvahy a začíná běžet už od jeho doručení.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 160 odst. 1 a § 171 odst. 1 zákona ze dne 4. prosince 1963, č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád