Panenka Skákavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Panenko Skákavá je zlidovělé rčení vyjadřující údiv. Pochází ze zkomoleného názvu obrazu Panny Marie skokovské.

Obraz Panny Marie skokovské[editovat | editovat zdroj]

V dosud existujícím kostele zaniklých Skoků u Žlutic byl umístěn kdysi velmi známý a desítkami tisíc poutníků uctívaný barokní obraz „pasovské“ Panny Marie – tedy obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků. Skokovský obraz namaloval v roce 1717 pro tehdy vybudovanou kapli ve Skocích toužimský malíř Johann Wolfgang Richter. Zobrazuje motiv pasovského oltáře se zázračným obrazem P. Marie Pomocnice (Mariahilf).[1]

Původ fráze „Panenko skákavá“[editovat | editovat zdroj]

Rčení vzniklo patrně již ve 2. polovině 18. století, tj. poté, co zde byl uctívaný obraz umístěn.

Původ od názvu obce[editovat | editovat zdroj]

Fráze může být odvozena od místního označení, názvu zaniklé obce Skoky u Žlutic. Zkrácením vzniklo lidové označení Panenka skokovská či „Panenka ze Skoků“ – zkomolením pak „Panenka Skákavá“.[2]

Původ od umístění obrazu[editovat | editovat zdroj]

Fráze mohla vzniknout také v souvislosti s neobvyklým řešením umístění obrazu na zdejším hlavním oltáři.[p 1] Obraz zde nebyl umístěn pevně, ale byl zavěšen ve zvláštním závěsu, který umožňoval horizontální pohyb obrazu mezi oltářním rámem a zadní stěnou oltářního prospektu. V průběhu bohoslužby se obraz pohyboval, občas při této manipulaci mohlo docházet k „poskakování“ obrazu.

Používání úsloví Panenko skákavá v tištěné formě[editovat | editovat zdroj]

Užití úsloví Panenko skákavá lze v českém tisku nalézt již na přelomu 19. a 20. století jako ilustraci lidové mluvy.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Hlavní oltář (z doby kolem pol. 18. století) v poutním kostele Navštívení Panny Marie ve Skocích má dvě části. Vlastní oltář s obětním stolem a svatostánkem je řešen jako baldachýnový oltář, za ním při závěrové stěně presbytáře stojí druhý díl – prospekt, jehož konstrukce vychází ze symboliky nebes. Mezi dvojici dřevěných stěn je vloženo schodiště, přístupné uzavíratelnými brankami, s podestou pod obrazem (symbolická nebesa se schody a nebeskými bránami). Obraz byl upevněn v pohyblivém rámu s postranními rolnami, které se pohybovaly v dřevěných kolejnicích upevněných mezi předním pevným rámem obrazu a zadní stěnou. S obrazem se pohybovalo prostřednictvím lan, která obsluhovali určení ministranti – oltářníci, ukrytí za oltářem. V první fázi došlo k otevření opony, která zakrývala obraz v pevném rámu, následně byl obraz vysunut z pevného rámu na zadní stěnu a tím byl umožněn následný přístup poutníků. Pod obrazem byla umístěna dřevěná schránka sloužící současně jako klekátko, stupínek a obětní pokladna, pro snazší přístup k obrazu zde také bylo madlo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAŇÁKOVÁ, Klára. Dějiny poutního kostela Navštívení Panny Marie ve Skokách. Praha, 2008 [cit. 2017-10-15]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta. Vedoucí práce Jan Royt. Dostupné online.
  2. Rozhlas Plzeň, jazykový koutek: Proč se říká panenko skákavá a jak tento frazém vznikl
  3. Fr. Flos: Mistr Baloun. Lidové noviny. 17. 3. 1901, s. 8. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]