Pařížanka (hrušeň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
'Pařížanka', plody.

Pařížanka (Pyrus communis 'Pařížanka') je ovocný strom, kultivar druhu hrušeň obecná z čeledi růžovitých. Plody jsou řazeny mezi odrůdy zimních hrušek, sklízí se v říjnu, dozrává v prosinci, skladovatelné jsou do února.[1]

Jiné české názvy[editovat | editovat zdroj]

Pařížský miláček nebo také Pařížská[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Podle některých zdrojů byla objevena ve Francii v 19. století.[3] Podle jiného zdroje byla vyšlechtěna W. Foureinem ve Dreux ve Francii v roce 1893.[4]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Odrůda je cizosprašná. Kvete raně, vhodnými opylovači jsou odrůdy Konference, Červencová, Clappova, Madame Verté, Williamsova, Charneuská, Boscova lahvice.[4] Je citlivá na měďnaté přípravky.[2]

Růst[editovat | editovat zdroj]

Růst odrůdy je středně bujný, později slabý. Habitus koruny je úzce pyramidální,[1] koruny jsou středně velké na horším stanovišti menší.[4] Dobře se tvaruje, dobře snáší zmlazení.[4]

Plodnost[editovat | editovat zdroj]

Plodí časně, středně, ale pravidelně.[1]

Plod[editovat | editovat zdroj]

Plod je vejčitý, střední. Slupka tlustá, drsná, žlutozeleně, později žlutě zbarvená se rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, jemná, aromatická, se sladkou až fádní chutí, celkem dobrou,[4] je kaménčitá.[1]

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Odrůda je považována za středně odolnou proti strupovitosti.[1] podle jiných zdrojů trpí v neošetřovaných sadech strupovitostí silně, plody pukají. Je poměrně odolná proti nízkým teplotám.[4]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Dobře snese přepravu, neotlačuje se. Je vhodná ke skladování a přímému konzumu. Vyžaduje úrodné, záhřevné, zavlažované půdy. Odrůdu lze použít do chráněných stanovišť středních a teplých poloh.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Pařížanka [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. a b KOCH, Václav. Hrušky. 1. vyd. Svazek 15.. Praha: Academia, 1967. 379 s. (Ovocnická edice). 
  3. Hrušně [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f DVOŘÁK, Antonín. Atlas odrůd ovoce. 1. vyd. Praha: SZN, 1978. 399 s. (Rostlinná výroba). S. 108/109.