Péšva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Péšva (Peshwa, pejšva)[Poz 1] byl jmenovaný a později dědičný předseda vlády Maráthské říše na indického subkontinentu. Původně péšvové sloužili jako podřízení maráthského krále Chhatrapati. Později, vlivem klanu rodiny Bhat se stali de facto vůdci Maráthské konfederace a král Chhatrapati se stal nominálním vládcem. Během posledních let říše si samotní péšvové změnili své postavení na titulární vůdce a sloužili pod vedením maráthských šlechticů a Britské Východoindické společnosti.

Počátek[editovat | editovat zdroj]

Všichni péšvové během vlády krále Chhatrapati (zemřel 3. dubna 1680), Shivaji Bhonsale I. (14. května 1657 – 11. března 1689), Rajaram Bhosle I. (14. února 1670 – 3. března 1700) patřili ke komunitě Deshastha Brahmin.[1] Deshastha Brahmins jsou hinduističtí bráhmani pocházející hlavně z indického státu Maharashtra a severní oblasti státu Karnátaka. Prvním Peshwou byl Moropant Pingle, kterého Chhatrapati Shivaji, zakladatel Maráthské říše jmenoval do čela Ashta Pradhan (rady osmi ministrů). Původními Peshwy byli všichni ministři, kteří sloužili králi. Pozdější Peshwas zastávali nejvyšší správní úřady a také ovládali Marathskou konfederaci. V rámci rodiny Chitpavan Brahmin Bhat se Peshwas stali de facto dědičnými správci Maráthské konfederace. Kancelář Peshwy byla nejmocnější za vlády Baji Rao I. (r. 1720-1740). Pod správou Peshwy a za podpory několika klíčových generálů a diplomatů ovládala Maráthská říše velké oblasti Indie. Následně vyhlásila říše autonomii a později bylo mnoho provincií kontrolováno a spravováno maráthskými šlechtici.

Území Maráthské konfederace, 1795

Rodina Bhat[editovat | editovat zdroj]

V roce 1713 král Shahu (zemřel 1749) jmenoval Balaji Višwanata z rodiny Bhatů Peshwou. Když v roce 1719 král jmenoval jeho syna péšwou s titulem Baji Rao I., stala se tato pozice v rodině Bhat dědičnou. Baji Rao prokázal svou loajalitu králi ovládnutím feudálních náčelníků, kteří chtěli nezávislost na Maráthské říši. Baji Rao vzpoury potlačil a král Shahu z vděčnosti přenechal Peshwům a rodině Bhat nezpochybnitelnou kontrolu nad Maráthskou říší.[2]

Poslední Peshwa[editovat | editovat zdroj]

Baji Rao a jeho syn, Balaji Baji Rao, byli svědky největšího rozkvětu maráthské říše,[3] ukončený porážkou afghánskou armádou ve třetí bitvě u Pánipátu v roce 1761. Poslední Peshwa, Baji Rao II. byl poražen Britskou Východoindickou společností v bitvě u Khadki, která byla součástí třetí anglo-maratské války (1817–1818). Území ovládané Peshwy (Peshwai) bylo připojeno k provincii Bombaj Britské východoindické společnosti a Baji Rao II. jako Peshwa odešel do penze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný: Péšva, pejšva titul maráthských hlavních ministrů, později dědičný. Péšvové se po roce 1749 stali nejvyššími politickými představiteli Maráthské konfederace.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peshwa na anglické Wikipedii.

  1. Vasant S. Kadam. Maratha Confederacy: A Study in Its Origin and Development. [s.l.]: Munshiram Manoharlal Publishers, 1993. Dostupné online. ISBN 9788121505703. S. 49. (anglicky) 
  2. Encyclopædia Britannica, Micropædia Vol. II, p17
  3. Shirgaonkar, Varsha S. "Peshwyanche Vilasi Jeevan" (Luxurious Life of Peshwas). Continental Prakashan, Pune (2012). ISBN 8174210636. In Marathi.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KULKARNI, A.R. Marathas and the Marathas Country: The Marathas. [s.l.]: Books & Books, 1996. Dostupné online. ISBN 9788185016504. (anglicky) 
  • JOSHI, Pandit Shankar. Chhatrapati Sambhaji, 1657-1689 A.D. [s.l.]: s.chand, 1980. Dostupné online. (anglicky)