Přeskočit na obsah

Oľga Pietruchová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oľga Pietruchová
Oľga Pietruchová (21. března 2014)
Oľga Pietruchová (21. března 2014)
Narození20. listopadu 1962 (62 let)
Lučenec
Povoláníspisovatelka, politička a chemička
ChoťJuraj Mesík (od 2003)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ing. Oľga Pietruchová, M.A. (*20. listopadu 1962, Lučenec) je slovenská ředitelka Odboru rodové rovnosti a rovnosti příležitostí při Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky (MPSVR SR).[2] Je bývalá výkonná ředitelka Spoločnosti pre plánované rodičovstvo.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Lučenci, do učitelské rodiny.[3] Po dokončení studií na vysoké škole, se přestěhovala do Německa, kde pracovala 9 let jako chemická analytička (1986-1995).[4][5] Potom se věnovala marketingu a vlastnila realitní kancelář.[4]

V roce 1995 se vrátila na Slovensko, do Bratislavy a založila firmu v oblasti prodeje chemických a ekologických přístrojů.[4] Postupně se začala věnovat ženským právům. Byla iniciátorkou Iniciatíva možnosť voľby.[6] V květnu 2001 se stala předsedkyní občanského sdružení Možnosť voľby.[7] Od roku 2004 do 2011 byla výkonnou ředitelkou Sploločnosti pre plánované rodičovstvo.[4] Po založení Ženskej loby Slovenska byla zvolená za její předsedkyni (2004-2006) a za členku výboru European Women's Lobby při Bruselu.[8]

Od roku 1998 se začíná politicky angažovat. Nejdříve v sociálně-liberálně zaměřené Strana občanského porozumění, kde měla na starosti zahraniční politiku a později i tiskové oddělení. Tvořila také politiku strany v oblasti ženské agendy a lidských práv.[7] Ze strany odchází na jaře 2001 z důvodů názorového rozchodu (změna politiky strany).[9]

Během života v Německu se jí narodily dvě dcery Claudie (* 1987) a Michaela (* 1990), studují vysoké školy ve Vídni.[4] Znovu se vdává, za aktivistu a bývalého politika Juraje Mesíka. Pan Mesík má dva syny Lukáše (* 1997) a Juraje (* 1999).[10] Spolu mají syna Richarda (* 2007).[4]

Jako své koníčky uvádí příležitostné kreslení, potápění, lyžování. Dále cestování a fotografování.[4] Pietruchová umí tři jazyky (anglicky, německy, rusky).[7]

Školy

[editovat | editovat zdroj]
  • Gymnázium B.S. Timravy, Lučenec[7]
  • Chemicko-technologická fakulta Slovenské vysoké školy technické, studium analytické a fyzikální chemie, rok zakončení 1985.[7] Ukončení s červeným diplomem a rektorským vyznamenáním.[4]
  • Rose Mayreder College, Vídeň – odbor rodový výzkum a feministická politika, postgraduální dálkové studium, zakončeno prosinec 2006 titulem M.A. (Master of Art in Women Studies and Gender Research)[7][4][11]

Politická kandidatura

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 2001 neúspěšně kandidovala jako nezávislá kandidátka na poslankyni Bratislavského VÚC na tzv. ženské kandidátce za Liberálno-demokratickou únii[9]
  • v roce 2006 neúspěšně kandidovala ve volbách do Národní rady za Slobodné Fórum[12]
  • v roce 2009 neúspěšně kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu za Stranu Zelených[7]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 jí společnost Promethues (sdružení světských humanistů) udělilo čestný titul Humanistka roka 2010 za „dlouhodobé úsilí při obhajobě postavení i práv žen a občanů bez náboženského vyznaní, za pomoc a naději, které jim poskytuje“.[13]

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Paní Pietruchová je příležitostná blogerka, píše články např. na Jetotak.sk, Blog.sme.sk, Dennikn.sk a Changenet.sk.[11] Napsala množství článku a publikací, které jsou zveřejněny na její osobní stránce.[3] Působí taky jako lektorka a odbornice na genderovou problematiku. Její článek o střídavé péči o dítě po rozvodu rodičů se objevil ve sborníku Ligy Otců Slovenska – Striedavá starostlivosť.[14]

Názory a kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Paní Pietruchová je zastánkyně pro-choice a ateistka.[15][16][17] Často také komentuje nebo kritizuje Katolickou církev.[16][15][18][19][20][21] Za své názory je často napadána odpůrci interrupcí a přívrženci katolické církve na Slovensku.[zdroj?]

Spor s Gabriele Kuby

[editovat | editovat zdroj]

Gabriele Kuby je německá katolická publicistka, která v rámci přednáškové návštěvy Slovenska v říjnu 2013, byla Oľgou Pietruchovou kritizována na jejím blogu z demagogie, propojení s německy údajně pravicově-extrémistickou stranou NPD (Nationaldemokratische Partei Deutschlands – Národně-demokratická strana Německa) a označena jako bigotní náboženská fanatička. Gabriele Kuby na situaci reagovala otevřeným dopisem, kde reaguje na některá nařčení a oznamuje právní dohru celé této situace.[22] Paní Pietruchová reagovala na otevření dopis článkem na blogu, kde na obviněních trvá a předkládá další argumenty pro svá tvrzení.[23]

Interpelace

[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. října 2013 poslanec Marián Kvasnička formou interpelace požádal ministra práce, sociálních věcí a rodiny Jána Richtera, aby prověřil je-li Oľga Pietruchová uvedená v Živnostenském registru identická s touto státní zaměstnankyní.[24] Pokud se tak prokáže, navrhuje postupovat dle zákona a rozvázat pracovní poměr.[24] Ministr podezření v písomné odpovědi na interpelaci nepotvrdil.[25]

Vysocí úředníci amerických a britských diplomatických sborů dne 17. září 2013 pořádali v Open gallery, v Bratislavě, konferenci na téma „Ako zaručiť akceptáciu LGBTI ľudí na Slovensku“. O toleranci menšin na Slovensku se Pietruchová vyjádřila, že „za 20 let jsme se neposunuli nikam nebo spíš opačným mentálním směrem“. Poslanec Kvasnička koncem října 2013 interpeloval ministra zahraničních věcí a ministra práce, sociálních věcí a rodin, zdali paní Pietruchová „neprokázala takový stupeň neloajality, který je neslučitelný s postem vysokého státního úředníka“.[26][27] Ani tato interpelace nebyla ministrem potvrzena. Velvyslanec USA naopak ocenil vystoupení paní Pietruchovej na diskusi, co bylo citováno v odpovědi ministra na interpelaci.[28]

Petice na podporu a za odvolání

[editovat | editovat zdroj]

Na Slovensku vznikly dvě online petice – jedna na odvolání a jedna na podporu paní Pietruchové. Na podporu založila 10. října 2013 Adriana Mesochoritisová, z občanského sdružení Možnosť voľby.[29] Důvod založení uvedla, že se paní Pietruchová „stala terčem osobních útoků, připomínající hon na čarodějnice“. A dále oceňuje dosavadní práci paní Pietruchové a celého týmu na jejím Odboru.

Petice za odvolání vznikla 18. října 2013 a důvody autor Tomáš Kolek uvedl: „pro její ideologickou předpojatost a osobnostní nezralost potřebnou pro výkon své funkce“.[30]

Konec na Ministerstvu

[editovat | editovat zdroj]

Od 31. května 2020 na Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny na vlastní žádost končí, protože nesouhlasí s postoji nového ministra, Milana Krajniaka.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oľga Pietruchová na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ osobní webová stránka. Dostupné online. [cit. 2022-05-24].
  2. ↑ Stránka Odboru rodové rovnosti a rovnosti příležitostí MPSVR SR
  3. ↑ a b http://pietruchova.wordpress.com/o-mne/
  4. ↑ a b c d e f g h i http://pietruchova.wordpress.com/o-mne/zivotopis/
  5. ↑ http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=1798
  6. ↑ http://www.feminismus.cz/cz/clanky/text-peticie-iniciativy-za-moznost-volby
  7. ↑ a b c d e f g http://www.euractiv.sk/strana-zelenych/clanok/ing-olga-pietruchova-ma-012845
  8. ↑ http://www.zenskaloby.szm.com/predsednictvo.htm
  9. ↑ a b Archivovaná kopie. www.moznostvolby.sk [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12. 
  10. ↑ http://mesik.wordpress.com/english/personal-data/
  11. ↑ a b Archivovaná kopie. www.moznostvolby.sk [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12. 
  12. ↑ https://web.archive.org/web/20131112130120/http://moznostvolby.sk/zeleni/index.htm
  13. ↑ Archivovaná kopie. slovakia.humanists.net [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. www.ligaotcov.sk [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-12. 
  15. ↑ a b http://100nazorov.sk/10-institucie/10-olga-pietruchova
  16. ↑ a b http://pietruchova.wordpress.com/2011/02/20/ateizmus-a-viera/
  17. ↑ http://volimzelenych.wordpress.com/2009/05/15/olga-pietruichova-prava-zien-najdlhsia-revolucia/
  18. ↑ Archivovaná kopie. moznostvolby.sk [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  19. ↑ http://www.sme.sk/c/3819757/olga-pietruchova-hierarchia-katolickej-cirkvi-mi-lezi-v-zaludku.html
  20. ↑ http://pietruchova.blog.sme.sk/c/240107/Vatikan-as-pracka-spinavych-penazi-mafie-a-politikov-II.html
  21. ↑ Archivovaná kopie. moznostvolby.sk [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12. 
  22. ↑ Program návštěvy [online]. Kuby.sk [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. (slovensky) 
  23. ↑ PIETRUCHOVÁ, Oľga. Odpoveď na otvorený list Gabriele Kuby [online]. pietruchova.blog.sme.sk, 2013-10-20 [cit. 2013-10-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  24. ↑ a b Kvasnička interpeloval ministra v súvislosti s podozrením, že vysoká úradníčka ministerstva práce vážne porušila zákon [online]. hlavnespravy.sk, 2013-10-16 [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. (slovensky) 
  25. ↑ Interpelácia Vo veci podozrenia z porušenia zákona štátnym zamestnancom http://www.nrsr.sk/web/Default.aspx?sid=schodze/interpelacia&ID=1066
  26. ↑ Kvasnička interpeloval voči vystúpeniu Pietruchovej a filmovému festivalu Inakosť [online]. hlavnespravy.sk, 2013-10-31 [cit. 2013-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-06. (slovensky) 
  27. ↑ Znění interpelace na webu nrsr.sk
  28. ↑ Odpoveď na interpeláciu č. 22 Tlač č. 750 z webu nrsr.sk
  29. ↑ Petice.com – Otvorený list na podporu Oľgy Pietruchovej
  30. ↑ Petice.com – Otvorený list na ODVOLANIE Oľgy Pietruchovej

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

(slovensky)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oľga_Pietruchová&oldid=23724857“