Okresní město (román)
| Okresní město | |
|---|---|
| Autor | Karel Poláček |
| Země | Československo |
| Jazyk | čeština |
| Datum vydání | 1936 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Okresní město je satirický román Karla Poláčka z roku 1936.
Poláček napsal Okresní město jako první knihu postupně doplňované pentalogie, kde dalšími knihami byly Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a Vyprodáno, z pátého díla dokončil Poláček před svou smrtí jen krátký fragment.[1]
Vznik a inspirace
[editovat | editovat zdroj]Okresní město vycházelo na pokračování v Lidových novinách (14. ledna až 9. května 1936). První knižní vydání z roku 1936 vyšlo u Františka Borového.
Vzorem pro Poláčkovu knihu byl jeho rodný Rychnov nad Kněžnou, ze kterého si bral i konkrétní předobrazy pro své postavy. Např. poslance Fáberu psal podle rychnovského poslance Jindřicha Štemberky.[2] Nejmladší syn kupce Štědrého Jaroslav vykazuje autobiografické rysy, Gustav Štědrý připomíná jeho otce a paní Štědrá jeho nevlastní matku.[3]
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Kniha popisuje osudy rodiny židovského kupce Štědrého v českém maloměstě. Do města přijel Štědrého syn Kamil, který přišel o své místo, čímž přišel také o ocenění od svých rodičů a je odstrčen na okraj zájmu, což se v rodině vyjadřuje i pozbytím práva sedět u stolu s ostatními. Později ale získá jiné místo a tím opět i pozornost rodičů. Podobně se vyvíjí i život a pověst jeho bratra Viktora, pouze nejmladší Jaroušek zůstává nejoblíbenějším synem svých rodičů, zvlášť když odjede do Prahy studovat práva.
Rozruch způsobí až v závěru knihy příjezd poslance Fábery, který vystoupí se svým proslovem na městské slavnosti.
Komentátorem poměrů je žebrák Chleboun, který si ale z almužen našetřil již velký obnos, jenže jako žebrák ho nemůže utratit. Když si koupí ve vedlejší vsi na pouti cukrovinky, je jeho tajemství přece jen odhaleno.
Statický děj knihy vyjadřuje i statičnost života a poměrů v celém městě a stereotypnost a jednotvárnost jeho opakujících se scén.[4]
Postavy
[editovat | editovat zdroj]- Gustav Štědrý – židovský obchodník, otec rodiny
- jeho žena, paní Štědrá
- jeho synové Kamil, Jaroslav, Viktor
- Chleboun – žebrák, přezdívaný Majorek
- Alois Fábera – rodák z města, poslanec
- pan Raboch a paní Rabochová
- pan Zoufalý – obchodník, Štědrého konkurent
Recepce knihy, styl
[editovat | editovat zdroj]Poláčkův styl v knize byl kritizovaný jako hutný, a přitom jako rozvleklý. Pavel Trost si v časopise Slovo a slovesnost povšiml, že jde o hutnost vět, ale o rozvleklost větších celků, která charakterizuje život v okresním městě. V jejich kontrastu přitom vidí jeden z prostředků Poláčkovy komiky.[4]
F. X. Šalda kritizoval Poláčkovu povrchnost.[5] Pavel Eisner přínos knihy vyzdvihl a pojmenoval ji jako „živočichopis malého města“.[6]
Poláček si intenzivně všímá detailů, které kupř. charakterizují jednotlivé postavy. Ty opět znovu opakuje, aby nastolil pocit stereotypu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Okresní město (Karel Poláček). Rozhlas.cz [online]. 2016-02-26 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online.
- ↑ Okresní město - sto let poté. iDNES.cz [online]. 2001-01-27 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online.
- ↑ a b GILK, Erik. Maloměšťáctví jako pud sebezáchovy. A2. 2006, čís. 51. Dostupné online [cit. 2017-07-06].
- ↑ a b TROST, Pavel. Poláčkův román maloměstský. Slovo a slovesnost. 1937, roč. 3, čís. 3, s. 166–172. Dostupné online [cit. 2017-07-06].
- ↑ ŠALDA, František Xaver. Dvanáct nových českých románů. XIII. Karel Poláček, Okresní město, neboli co s maloměstským románem?. Šaldův zápisník. 1937, roč. 9, čís. 1, s. 63–67.
- ↑ EISNER, Pavel. Poláčkova trilogie malého města. Literární noviny. 1937/1938, čís. 10, s. 3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Okresní město ve formátu PDF na webu Městské knihovny v Praze