Zobrazení zdroje stránky Obléhání Bagdádu

{{Infobox - konflikt
| typ konfliktu = válečný
| název = Obléhání Bagdádu
| součást = [[Mongolský vpád do Persie a Mezopotámie]]
| obrázek = Bagdad1258.jpg
| popisek = Hülegüho armáda útočí na Bagdád
| trvání = [[29. leden]] – [[10. únor]] [[1258]]
| místo = [[Bagdád]], [[Abbásovský chalífát]] (dnešní [[Irák]])
| výsledek = rozhodné vítězství Mongolů a jejich spojenců
| území = dobytá oblast Mezopotámie připojena k [[Mongolská říše|Mongolské říši]] a chalífát zrušen (dočasně)
| strana1 = {{vlajka a název|Mongolská říše}}
* {{vlajka|Zakarovská Arménie}} [[Zakarovská Arménie|Arménie pod Gruzií]]
* {{vlajka|Gruzínské království}} [[Gruzínské království]]
* {{vlajka|Arménské království v Kilíkii (1226–1341)}} [[Arménské království v Kilíkii|Kilíkijská Arménie]]
* {{vlajka|Antiochijské knížectví (1252–1268)}} [[Antiochijské knížectví|křižáci z Antiochie]]
* {{vlajka|Zengíovci}} [[Luluovci|Mosulský emirát]]<ref group="p">Podpora Mongolů při obléhání Bagdádu. Přestože Mosul původně zachovával věrnost Bagdádu, vyhnul se vlastnímu zničení tím, že přijal nadvládu Mongolů.</ref>
| strana2 = {{vlajka|Abbásovci}} [[Abbásovský chalífát]]
| vedení1 = {{vlajka|Mongolská říše}} [[Hülegü]]<br />{{vlajka|Mongolská říše}} Arghun Aqa<br />{{vlajka|Mongolská říše}} [[Bajdžu]]<br />{{vlajka|Mongolská říše}} Buka Temür<br />{{vlajka|Mongolská říše}} Sunitai<br />{{vlajka|Mongolská říše}} [[Ketbugha]]<br />{{vlajka|Mongolská říše}} [[Guo Kan]]<br />{{vlajka|Mongolská říše}} [[Köke Ilgej]]<br />{{vlajka|Gruzínské království}} Zakare III. Zakarian<br />{{vlajka|Zakarovská Arménie}} Pŕoš Khaghbakian
| vedení2 = {{vlajka|Abbásovci}} [[al-Musta'sim]]<br />{{vlajka|Abbásovci}} Mudžaheduddín Ajbak Dwadar&nbsp;†<br />{{vlajka|Abbásovci}} Sulejman Šáh<br />{{vlajka|Abbásovci}} Karasunkur&nbsp;†
| síla1 = 120&nbsp;000<ref name="Venegoni">L. Venegoni (2003). [http://www.transoxiana.org/Eran/Articles/venegoni.html Hülägü's Campaign in the West – (1256–1260)], ''Transoxiana Webfestschrift Series I'', Webfestschrift Marshak 2003.</ref>–150&nbsp;000<ref group="p">Roku [[1253]] perský spisovatel Ata al-Mulk Džuvayni zaznamenal Hülagüho přípravy na bagdádské tažení. Vedle jízdy tu byl tisíc zkušených dělostřelců z Číny. V armádě bylo plno oddílů z [[vazal]]ských států: Arménů, Gruzínců, Peršanů, Turků. Podle jednoho odhadu mohla dosáhnout síly až 150 tisíc mužů."</ref><ref name="Geographic">''[[National Geographic]]'', University of Michigan, v. 191, 1997.</ref> celkem
* 40&nbsp;000 [[Mongolové|mongolských]], [[Mandžuové|mandžuských]] a [[Kazaši|kazašských]] jezdců
* 12&nbsp;000 arménských jezdců
* 40&nbsp;000 [[Arméni|arménské]] pěchoty
* [[Gruzíni|gruzínská]] a [[Peršané|perská]] pěchota<ref name="Venegoni" /><ref name="Geographic" />
* 1&nbsp;000 [[Chanové|čínských]] dělostřelců
* [[Frankové|franští]] [[Křížové výpravy|křižáci]] z [[Antiochijské knížectví|Antiochijského knížectví]]
| síla2 = 50&nbsp;000 celkem<br />(jezdci, pěchota)
| ztráty1 = minimální
| ztráty2 = 50&nbsp;000 mrtvých vojáků,<br />200&nbsp;000–800&nbsp;000 civilistů (západní zdroje)<br />2&nbsp;000&nbsp;000 civilistů (arabské zdroje)
}}
'''Obléhání [[Bagdád]]u''' a následné dobytí roku [[1258]] [[Mongolská říše|Mongoly]] znamenalo další krok v mongolské kampani proti [[muslim]]ům. Bagdád dobyli [[Mongolové]], ale i jejich křesťanští spojenci, vedení [[chán]]em [[Hülegü]]m, vnukem [[Čingischán]]a a zakladatele [[Ílchanát]]u v [[Persie|Persii]]. Dobytý [[Bagdád]] byl vydrancován a srovnán se zemí. Bagdádský [[chalífa]] byl zavražděn, což znamenalo definitivní konec [[Sunnité|sunnitského]] [[Abbásovský chalífát|abbásovského chalífátu]].

== Historie ==
=== Předchozí události ===
Bagdád byl hlavním městem abbásovského chalífátu, [[islám]]ského státu, jehož centrum se nacházelo v [[Džezíra|Dzezíře]]. Abbásovský chalífa se považoval za nejvyšší autoritu [[sunnité|sunnitských]] muslimů a po vyvrácení [[Fátimovský chalífát|fátimovského chalífátu]] s centrem v Egyptě i za hlavu [[šíité|šíitů]]. Chalífovu svrchovanost formálně uznávaly všechny muslimské státy na Předním východě.

V polovině [[13. století]] dosahovala populace v Bagdádu přibližně jednoho milionů obyvatel a vojsko dosahovalo kolem 60&nbsp;000 vojáků. Kdysi mocní Abbásovci však začali ztrácet kontrolu nad svou islámskou říší, ze které zbyla jen malá část pod kontrolou chalífátu. Ačkoliv chalífové již dávno ztratili svůj vliv na faktickou vládu, kterou drželi [[mamlúci|mamlúčtí]] a turečtí vezíři, zůstali chalífové významným islámským symbolem a Bagdád bohatým a kulturně vyspělým městem.

=== Přípravy mongolského útoku ===
Mongolská vojska vedená chánem Hülegüm a jeho čínským pobočníkem Guo Kanem se vydala směrem k Bagdádu v listopadu [[1257]].

[[Soubor:Hulagu 1.jpg|náhled|vlevo|upright|Vyobrazení chána Hülegüho]]
Hülegü měl k dispozici jednu z největších armád, jaké kdy Mongolové postavili. Z rozkazu chána Möngkeho, přímého pána Hülegüho, byl k jeho vojsku přiřazen každý desátý bojeschopný muž z celé [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. Vojsko bylo posíleno o kontingenty z křesťanských zemí, které s Mongoly aktivně spolupracovaly proti muslimům.<ref group="p">Úhlavním protivníkem Mongolů na Středním východě byl [[Mamlúcký sultanát]] a [[Abbásovci|Bagdádský chalífát]]. Roku [[1258]] město dobyli, vyplenili, zmasakrovali obyvatelstvo a vyvraždili Abbásovce, kteří chalífátu vládli od roku [[750]].</ref> Přítomni byli vojáci z [[Gruzínské království|Gruzínského království]], hlavně Arméni a Gruzínci, kteří měli na dobytí Bagdádu aktivní podíl.<ref group="p">Na obléhání Bagdádu „mongolskou armádou se podílel velký křesťanský kontingent, hlavně Arménů a Gruzínců. Mongolové je nemuseli přemlouvat protože Gruzínci mnoho vytrpěli kvůli krutosti muslimů za vpádu Džalála al-Dína Chórezmšáha o pár desetiletí dříve. Jejich kostely byly zničeny a obyvatelstvo Tbilisi vyvražděno. Při plenění Bagdádu tak Mongolové dali Gruzíncům příležitost pro pomstu.“</ref><ref>A. Khanbaghi, ''The Fire, the Star and the Cross'', str. 60.</ref> Podíleli se rovněž Arméni z [[Arménské království v Kilíkii|Kilíkie]], [[Frankové|franští]] [[Křížové výpravy|křižáci]] z [[Antiochijské knížectví|Antiochijského knížectví]]<ref group="p">Král Malé Arménie (Kilíkie) a oddíly Antiochijského knížectví se na dobytí a vyplenění podílely.</ref><ref>Demurger ''Les Templiers'', str. 80-81.</ref><ref group="p">Tripolští a antiochijští Frankové, stejně jako Arméni z Kilíkie, kteří od podrobení Malé Asie v roce [[1243]] museli uznávat mongolskou nadvládu a platit tribut, se na dobytí Bagdádu podíleli.</ref><ref>Demurger ''Croisades et Croisés au Moyen-Age'', str. 284.</ref> a 1&nbsp;000 čínských odborníků na obléhání a další turečtí, perští a kazašští vojáci.

=== Obléhání ===
[[Soubor:Baghdad 1258.jpg|náhled|upright|vlevo|Mongolové obléhají Bagdád, ilustrace z roku 1303]]
Když Mongolové a jejich spojenci vpadli do oblasti severní Džezíry, Hülegü nabídl chalífovi kapitulaci. Ten však odmítl a Mongoly varoval, že budou čelit hněvu [[Alláh]]ovu, zaútočí-li na něj. Chalífa [[al-Musta'sim]] se na obléhání nijak zvlášť nepřipravoval a jeho arogance Hülegüho popudila. Mongolové se tak rozhodli pro boj. Nejprve vytáhli proti mocné [[Ší'itský islám|ší'itské]] sektě [[Asasíni|asasínů]], které porazili a rozbili tak mýtus o jejich neporazitelnosti. Jejich horskou pevnost [[Alamút]] Hülegü dobyl bez boje.

Když Mongolové dorazili k Bagdádu, Hülegü rozdělil své síly, aby ohrožovaly město z obou stran, východního i západního břehu [[Tigris|Tigridu]]. Chalífova armáda zaútočila od západu a zpočátku se jí podařilo mongolský postup odrazit, nicméně v další bitvě byli muslimové poraženi. Útočící Mongolové zničili na Tigridu několik hrází, čímž zatopili území za chalífovou armádou, které tak odřízli ústupovou cestu do města. Část muslimské armády byla pobita, část zajata.

Druhá část armády vedená Guo Kanem na druhé straně města zatím na obranu svého tábora postavila [[palisáda|palisádu]] a vykopala příkop. Čínští tesaři se následně dali do vyrábění [[obléhací stroje|obléhacích zařízení]] a [[Katapult (stroj)|katapultů]]. 29. ledna 1258 obléhání začalo. Bez většiny armády, která by bránila město, Mongolové dobývali hradby hladce a 5. února již ovládali celé úseky hradeb. Chalífa al-Musta'sim se v zoufalé situaci pokoušel s Mongoly vyjednávat, byl však odmítnut.

10. února bagdádská obrana kapitulovala a o tři dny později vítězové vstoupili do města. Následovalo pro Mongoly typické drancování a vraždění. Mnozí obyvatelé se pokusili na lodích uprchnout, ale byli zastaveni mongolskými vojáky a stejně jako ti, kteří ve městě zůstali, byli zabiti. Zemřít mohlo 200&nbsp;000–1&nbsp;000&nbsp;000 lidí.<ref>Ian Frazier, [http://www.newyorer.com/fact/content/articles/050425fa_fact4 Annals of history: Invaders Destroying Baghdad], The New Yorker, 25. 4. 2005, str. 4</ref>

=== Následné události ===
[[Soubor:HulaguInBagdad.JPG|náhled|upright=0.9|Hülegü uvěznil chalífu al-Musta'sima i s jeho poklady, 15. století]]
Rok po pádu Bagdádu byl Hülegü jmenován správcem Bagdádu, dolní Mezopotámie a [[Kurdistán]]u. Díky zásahu Hülegüho manželky Dokuz Chatun, která byla vyznáním [[nestoriáni|nestoriánská křesťanka]], byli křesťané na Mongoly dobytých územích ušetřeni.<ref>Maalouf, str. 243</ref><ref>"A history of the Crusades", [[Steven Runciman]], str.306</ref> Hülegü poté nabídl chalífův palác v Bagdádu [[Východní syrská církev|východnímu]] patriarchovi Mar Makkikhovi II. a nařídil v Bagdádu pro patriarchu vybudovat katedrálu.<ref>Foltz, str. 123</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group = "p" />
=== Reference ===
{{Překlad|en|Battle of Baghdad (1258)|216475542}}
<references />
=== Literatura ===
* Amitai-Preiss, Reuven. ''Mongols and Mamluks: The Mamluk-Ilkhanid War, 1260–1281'' (první vyd.). Cambridge: Cambridge University Press, 1998. {{ISBN|0-521-46226-6}}.
* Morgan, David. ''The Mongols''. Boston: Blackwell Publishing, 1990. {{ISBN|0-631-17563-6}}.
* [[David Nicolle|Nicolle, David]], and Richard Hook (illustrátor). ''The Mongol Warlords: Genghis Khan, Kublai Khan, Hulegu, Tamerlane''. London: Brockhampton Press, 1998. {{ISBN|1-86019-407-9}}.
* Saunders, J.J. ''The History of the Mongol Conquests''. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2001. {{ISBN|0-8122-1766-7}}.
* Sicker, Martin. ''The Islamic World in Ascendancy: From the Arab Conquests to the Siege of Vienna''. Westport, Connecticut: Praeger Publishers, 2000. {{ISBN|0-275-96892-8}}.
* Souček, Svat. ''A History of Inner Asia''. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. {{ISBN|0-521-65704-0}}.

=== Související články ===
* [[Obléhání Bagdádu (1157)]]
* [[Mongolská říše]]
* [[Ílchanát]]
* [[Mongolské invaze do Japonska]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.newyorer.com/fact/content/articles/050425fa_fact4 Článek I. Fraziera o dobytí Bagdádu, The New Yorker 2005]
* [https://web.archive.org/web/20091211192523/http://www.uwgb.edu/dutchs/WestTech/xmongol.htm Článek Stevena Dutche]

[[Kategorie:Obléhání 13. století|Bagdád]]
[[Kategorie:Události v Iráku]]
[[Kategorie:Mongolská říše]]
[[Kategorie:1258]]
[[Kategorie:Dějiny islámu]]
[[Kategorie:Chalífát]]
[[Kategorie:Bagdád]]