Obecní úřad

Obecní úřad (zkr. OÚ) je úřední orgán obecní správy. Je jedním z orgánů obce, který je pověřen plněním úkolů obecní správy, poskytováním informací a administrativně a organizačně přispívá k činnosti ostatních orgánů obce.^[1]

Vzhledem k tomu, že v Česku mají města a městyse status obce, ve městech se obecní úřad nazývá městský úřad, ve statutárních městech magistrát a v městysích úřad městyse. V jednotlivých částech větších měst je obdobou OÚ úřad městské části (ÚMČ).

Činnost a povinnosti obecních úřadů v Česku

Obecní úřad vykonává úkoly samostatné působnosti obce, které mu uloží zastupitelstvo obce nebo rada obce, a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Dále vykonává přenesenou působnost obce. Každý obecní úřad má ze zákona povinnost:

podávat informace žadatelům
plnit úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce
pomáhat výborům a komisím v jejich činnosti
vykonávat státní správu s výjimkou výkonu těch věcí, které zasahují do pravomoci rady obce, zastupitelstva obce nebo obecních komisí
zřídit na veřejně dostupném místě úřední desku

Obecní úřad také spravuje obec.

Historie

Československým vládním nařízením č. 4/1945 Sb. se dnem vyhlášení 9. 5. 1945 dosavadní obecní a městské úřady staly úřady místních a městských národních výborů, které byly zrušeny po roce 1989.

Termín obecní úřad byl v Československu znovuzaveden zákonem č. 367/1990 Sb. s účinností od 24. listopadu 1990, kdy na obecní úřady přešly práva a závazky místních národních výborů obcí a městských národních výborů. Právní úprava zůstala po zániku Československa v platnosti i v České republice a Slovenské republice, v Česku pak tento termín převzal i nový zákon o obecním zřízení, 128/2000 Sb.

V Česku se pro obecní úřady používá zkratka OÚ. Na Slovensku by byla iniciálová zkratka termínu „obecný úrad“ zaměnitelná se zkratkou termínu „obvodný úrad“, a proto byla pro obecní úřady zavedena zkratka OcÚ, pro obecní zastupitelstva OcZ (zkratka Ob je vžitá pro obvodní instituce a OÚ byla zkratka okresních úřadů).^[2]

Struktura obecních úřadů v Česku

Podle zákona tvoří obecní úřad starosta, místostarostové, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu.^[3]

Obecní rada může zřídit odbory a oddělení pro jednotlivé druhy činnosti, které vedou zaměstnanci obecního úřadu. Toto je obvyklé zejména u větších obcí.

Přenesení působnosti

V některých případech se může stát, že dvě sousedící obce mají jen jeden společný obecní úřad, který spravuje obě obce, a to buď celé nebo jen v některých bodech (např. svoz komunálního odpadu či bezpečnost). Tomuto stavu se říká přenesení působnosti. Finance ze státního rozpočtu obecní úřad s přenesenou působností obdrží podle míry působnosti.^[4]

Reference

↑ Základní charakteristika obecního úřadu a funkce. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
↑ Matej Považaj: Názvy nových orgánov miestnej štátnej správy a samosprávy a ich skratky, Kultúra slova 7/1991, časopis pre jazykovú kultúru a terminológiu, str. 228–231
↑ Zákon č. 126/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000, o obcích, § 109. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.
↑ §61-63 zákona č. 128/2000, o obcích

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu obecní úřad na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo obecní úřad ve Wikislovníku

Zákon č. 128/2000, o obcích ze dne 12. dubna 2000

[1] Základní charakteristika obecního úřadu a funkce. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.

[2] Matej Považaj: Názvy nových orgánov miestnej štátnej správy a samosprávy a ich skratky, Kultúra slova 7/1991, časopis pre jazykovú kultúru a terminológiu, str. 228–231

[3] Zákon č. 126/2000 Sb. ze dne 12. dubna 2000, o obcích, § 109. [cit. 2014-01-01]. Dostupné online.

[4] §61-63 zákona č. 128/2000, o obcích

[1]

[2]

[3]

[4]