Nina Bažantová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Nina Bažantová
Narození29. července 1947 (76 let)
Bohosudov (Krupka)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhistorička umění
Alma materUniverzita Karlova
Manžel(ka)Prof. PhDr. Jan Bažant, CSc.
Děti2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nina Bažantová (* 29. července 1947[1] Krupka-Bohosudov) je česká historička umění, zabývající se historií středověkého a renesančního textilu a místopisem.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala střední odbornou školu výtvarnou a poté v letech 1968–1973 dějiny umění a etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. (Doc. Jiří Kropáček, prof. Jaroslav Pešina).

Patřila k zakládajícím pracovníkům Státních restaurátorských ateliérů v Praze, kde se věnovala průzkumům, metodice a dokumentaci restaurování historického textilu. Dále pracovala v letech 1992–1996 jako kurátorka v oddělení textilu a odívání Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

V obou institucích se věnovala výzkumu historických textilií starších období, problematice jejich konzervování a rekonstrukci archeologických textilních nálezů, počínaje starověkými egyptskými a raně středověkými koptskými fragmenty textilií (výstava Poklady z Egypta), přes textilie z relikviáře sv. Maura, ze Svatovítského pokladu (rukavice sv. Vojtěcha) až po nálezy středověkého textilu ze sbírek Pražského hradu (zejména z hrobu kněžny Ludmily v bazilice sv. Jiří a z hrobů dvou pražských biskupů ve Svatovítské bazilice). Výsledky prezentovala v odborných statích i na výstavách.

Po odchodu do svobodného povolání od roku 1997 spolupracuje se svým manželem, prof. PhDr. Janem Bažantem, archeologem a historikem antické kultury, výzkumným pracovníkem Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Společně publikovali například monografii Vila Hvězda v Praze (1555-1563), mistrovské dílo severské renesance. Praha 2013

Podílí se na projektech také redakčně, a věnuje se výzkumu ikonografie evropských historických tapiserií z hlediska recepce antické kultury.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]AbART

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]