Teorie Mosiášova prvenství

Teorie Mosiášova prvenství je teorie o historickém vzniku Knihy Mormonovy, tedy amerického náboženského díla, které sepsal (nebo přeložil) teolog Joseph Smith. Tato teorie je založena kromě jiného na lingvistických rozborech^[1].

Pozadí teorie[editovat | editovat zdroj]

Jelikož původní začátek Knihy Mormonovy byl ztracen (jde o tzv. "116 stránek" Knihy Lehiovy), není zcela jasné, v jakém časovém sledu byly přeloženy dnešní knihy (části) v Knize Mormonově. Klasický pohled předpokládá, že Joseph Smith překládal (podle některých autorů "vymýšlel") Knihu Mormonovu od 1.Nefiho (první části) až do knihy Moroni (poslední části). Tato teorie se nazývá "teorie Nefiho prvenství".

Teorie Nefiho prvenství


116 stran - Kniha Lehi

1. Nefi	2. Nefi	Jákob	Enos	Jarom	Omni	Slova	Mosiáš	Alma	Helaman	3. Nefi	4. Nefi	Mormon	Eter	Moroni
První přeložená kniha po Knize Lehi														Poslední přeložena Kniha

Po ztrátě Knihy Lehi začal Joseph Smith s překladem 1.Nefiho.

Určité množství badatelů a historiků^[2] však s tímto pořadím překladu nesouhlasí a razí teorii "Mosiášova prvenství".^[3]

Teze[editovat | editovat zdroj]

Teorie Mosiášova prvenství je založena na tom, že skutečné pořadí překladu "mormonských" knih bylo odlišné, než jaké je dnes. Současné oddíly Knihy Mormonovy začínají 1.Nefim a končí Knihou Moroni.

Joseph Smith podle teorie nejprve začal překládat (popřípadě psát příběh) tam, kde po ztrátě předchozích 116 stran skončil - tedy začal knihou Mosiáš. Smith údajně překládal původní Zlaté desky až ke knize Moroni, a teprve poté začal pracovat na oddílech 1.Nefi, 2. Nefi, Jákob až ke Slovům Mormonových.

Teorie Mosiášova prvenství


Ztracených 116 stran - Kniha Lehi

							Mosiáš	Alma	Helaman	3 Nephi	4 Nephi	Mormon	Eter	Moroni
							První přeložená kniha po Knize Lehi							Překlad pokračuje knihou 1.Nefi

1. Nefi	2. Nefi	Jákob	Enos	Jarom	Omni	Slova
Pokračování překladu po knize Moroni						Poslední přeložená kniha

Po ztrátě Knihy Lehi překládal Joseph Smith nejprve oddíly Mosiáš až Moroni, a teprve poté oddíly 1.Nefi až Slova Mormonova

Kritika teorie[editovat | editovat zdroj]

Existuje velké množství badatelů, kteří vyvracejí teorii Mosiášova prvenství.^[4] Tito historici většinou souhlasí, že desky knih 1.Nefi - Slova Mormonova byly odděleny od zbytku a nacházely se na samotném konci Zlatých desek. Zastávají však názor, že podle samotného Smithe i dalších zúčastněných osob došlo k překladu těchto oddílů hned po ztrátě 116 stran Knihy Lehi.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Brent Lee (1993), "The Priority of Mosiah: A Prelude to Book of Mormon Exegesis", New Approaches to the Book of Mormon, Salt Lake City: Signature Books

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Smith, Christopher C. (2012-11-15), "Worlds Without End: A Mormon Studies Roundtable", Withoutend.org (group blog), retrieved 2014-01-09
↑ Seznam badatelů, zastávajících teorii Mosiášova prvenství: Hyrum L. Andrus (1966, 124; 1968, 89-90), Edward H. Ashment, Richard L. Bushman (1984, 99, 223n67), Church Educational System curriculum writers (CES 1989, 59), Edwin J. Firmage (1992), Arthur Glen Foster, Jr. (1983, i, 48-53, 83, 205, 244-45, 252-55), the Foundation for Ancient Research and Mormon Studies (FARMS 1987, 1:xi), Kenneth W. Godfrey (1988, 11-12), Dean C. Jessee (1970, 277-78), Stan Larson (1974, 16-20; 1977, 87-88), Dale L. Morgan (Walker 1986, 309-10), Max J. Parkin (1979, 69-70, 76, 84), Jerald a Sandra [p.399] Tanner (1989; 1990, 32-37), John A. Tvedtnes (1991, 202; 1992, 223),7 Dan Vogel (1988, 124n37), Wesley P. Walters (1990, 90, 93-94), John W. Welch a Tim Rathbone (1986, 1, 17, 21-22, 26-28, 33-39; 1992a, 212; 1992b, 2-4, 8; také Welch 1988, 46-47; 1990, 130-31, 134), and Robert John Woodford (1974, 203-204).
↑ Metcalfe, Brent Lee (1993), "The Priority of Mosiah: A Prelude to Book of Mormon Exegesis", New Approaches to the Book of Mormon, Salt Lake City: Signature Books, pp. 395–444
↑ Ivan J. Barrett (1973, 86-88), Fawn M. Brodie (1971, 55, 57), Paul R. Cheesman (1973, 51-55), Richard O. Cowan (1984, 31), Francis W. Kirkham (1942, 222-25), and John J. Stewart (1966, 26-27)

[1] Smith, Christopher C. (2012-11-15), "Worlds Without End: A Mormon Studies Roundtable", Withoutend.org (group blog), retrieved 2014-01-09

[2] Seznam badatelů, zastávajících teorii Mosiášova prvenství: Hyrum L. Andrus (1966, 124; 1968, 89-90), Edward H. Ashment, Richard L. Bushman (1984, 99, 223n67), Church Educational System curriculum writers (CES 1989, 59), Edwin J. Firmage (1992), Arthur Glen Foster, Jr. (1983, i, 48-53, 83, 205, 244-45, 252-55), the Foundation for Ancient Research and Mormon Studies (FARMS 1987, 1:xi), Kenneth W. Godfrey (1988, 11-12), Dean C. Jessee (1970, 277-78), Stan Larson (1974, 16-20; 1977, 87-88), Dale L. Morgan (Walker 1986, 309-10), Max J. Parkin (1979, 69-70, 76, 84), Jerald a Sandra [p.399] Tanner (1989; 1990, 32-37), John A. Tvedtnes (1991, 202; 1992, 223),7 Dan Vogel (1988, 124n37), Wesley P. Walters (1990, 90, 93-94), John W. Welch a Tim Rathbone (1986, 1, 17, 21-22, 26-28, 33-39; 1992a, 212; 1992b, 2-4, 8; také Welch 1988, 46-47; 1990, 130-31, 134), and Robert John Woodford (1974, 203-204).

[3] Metcalfe, Brent Lee (1993), "The Priority of Mosiah: A Prelude to Book of Mormon Exegesis", New Approaches to the Book of Mormon, Salt Lake City: Signature Books, pp. 395–444

[4] Ivan J. Barrett (1973, 86-88), Fawn M. Brodie (1971, 55, 57), Paul R. Cheesman (1973, 51-55), Richard O. Cowan (1984, 31), Francis W. Kirkham (1942, 222-25), and John J. Stewart (1966, 26-27)

[1]

[2]

[3]

[4]