Nacionálně socialistický motoristický sbor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nacionálně socialistický motoristický sbor
Vznik 1930
Zánik 1945
Mateřská organizace Národně socialistická německá dělnická strana
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vlajka NSKK.

Nacionálně socialistický motoristický sbor (německy Nationalsozialistisches Kraftfahrkorps), zkratka NSKK, byl jedinou motoristickou organizací Třetí říše.

Předválečné období[editovat | editovat zdroj]

Založen byl roku 1930 jako složka Sturmabteilung (SA) jako Nationalsozialistische Automobilkorps (Nacionálně socialistický automobilový sbor, NSAK). Tento spolek sloužil na přepravu členů SA a NSDAP na různé stranické akce. V roce 1931 byl přejmenován na NSKK a o tři roky později se vydělil z SA a stal se samostatnou organizací. Poté byl využíván jako školící organizace, která připravovala německou mládež k řidičským zkouškám. Mezi lety 19331939 vycvičil takto více než 200 000 lidí. Členové NSKK působili také jako pomocná dopravní policie a havarijní servis.

Za války[editovat | editovat zdroj]

Za války se úloha NSKK značně změnila. Před předem připravovanou válkou cvičil vojenské řidiče a dokonce jeho vozidla přepravovala materiál pro stavby pracovní organizace Todt, která stavěla po celém Německu a i na okupovaných územích. Později za války začal také sloužit u týlového zásobování armády a Luftwaffe. Příležitostně se účastnil i přímých vojenských akcí. V roce 1945 byl rozpuštěn, 10. října 1945 byl NSKK zákonem Kontrollratsgesetz Nr. 2 vydaným Spojeneckou kontrolní radou před Norimberskými procesy zakázán. Majetek organizace byl zkonfiskován. Stejně jako u dalších nacistických organizací je výroba, veřejné nošení nebo rozšiřování jeho insignií v Německu trestné (§ 86a StGB[1]).

Struktura[editovat | editovat zdroj]

V čele NSKK stál vedoucí sboru (Korpsführer), podřízený přímo Hitlerovi. Vedoucí sboru se vystřídali za dobu existence NSKK dva, a to od roku 1934 Adolf Hühnlein a po jeho smrti roku 1942 Erwin Krauss. Vedoucímu byly podřízeny čtyři motoristické nadskupiny (Motorobergruppen), a to Sever, Východ, Jih a Západ. V čele nadskupiny stál NSKK-Obergruppenführer. Nadskupiny se pak dělily dále do motoristických skupin, brigád a pluků. Motoristický pluk (Motorstandarten) se skládal ze tří až čtyř motoristických oddílů (Motorstaffel), každý oddíl sestával z pěti motoristických rot (Motorsturm). Vedení NSKK pak přímo velelo třem motoristickým skupinám – Berlin, Ostland a Schlesien. NSKK odpovídalo také za vůdcovskou školu, technickou školu v Mnichově a za technické a výstrojní inspektoráty NSKK.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Německé insignie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 138 s. ISBN 80-7181-845-3.