Přeskočit na obsah

Nařízení Řím II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nařízení Řím II
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)
Předpis státu
Druh předpisunařízení
Číslo předpisuNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008
Údaje
Schváleno17. června 2008
ÚčinnostEvropská unie 17. prosince 2009
Související předpisy
Římská úmluva
Nařízení Řím I
Nařízení Řím II
Nařízení Brusel I
Nařízení Brusel II
Oblast úpravy
mezinárodní právo soukromé

Nařízení Řím II (plným názvem „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazky“) je nařízení Evropské unie, které určuje, jaké právo se má uplatnit na mimosmluvní závazky v občanských a obchodních případech s mezinárodním prvkem.

Základní principy Nařízení Řím II jsou:

  1. Obecné pravidlo – právo místa škody: Pokud není stanoveno jinak, na mimosmluvní závazky se uplatní právo země, kde nastala škoda.
  2. Volba práva: Ve specifických okolnostech mohou strany svobodně zvolit právo, které se má uplatnit na mimosmluvní závazek. Tato volba musí být jasně vyjádřena nebo jednoznačně vyplývat ze situace.
  3. Výjimky: Existují výjimky z obecného pravidla, pokud je místo škody náhodné nebo pokud existuje úzké spojení s jinou zemí. V takových případech se může uplatnit právo této jiné země.
  4. Veřejný pořádek: I když strany zvolí určité právo, soudy EU mohou uplatnit „nutné právní předpisy“ své země a/nebo odmítnout uplatnit cizí právo, pokud by to bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
  5. Pravidla pro určité typy mimosmluvních závazků: Nařízení Řím II obsahuje také speciální pravidla pro určité typy mimosmluvních závazků, jako jsou náhrada škody způsobené porušením konkurenčního práva, škoda způsobená životním prostředím, nespravedlivé obchodní praktiky a další.

Nařízení Řím II je závazné pro všechny členské státy EU (kromě Dánska) a je součástí snahy EU vytvořit jednotný právní prostor pro mimosmluvní závazky.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]