Národní úložiště šedé literatury

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Národní úložiště šedé literatury (NUŠL) je digitální repozitář, jehož cílem je shromažďovat, uchovávat a zveřejňovat šedou literaturu vyprodukovanou na území České republiky. V současné době je provozovatelem systému Národní technická knihovna.

Digitální repozitář NUŠL

Vznik[editovat | editovat zdroj]

NUŠL vznikl v rámci projektu "Digitální knihovna pro šedou literaturu – funkční model a pilotní realizace" financovaného Ministerstvem školství ČR, který probíhal v letech 2008–2011 a na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze.

  • První etapa (duben 2008 – červen 2009)
  • Druhá etapa (červenec 2009 – září 2010)
  • Třetí etapa (červenec 2010 – prosinec 2011)

Rozhraní[editovat | editovat zdroj]

Centrální rozhraní NUŠL

Uživatelé mohou přistupovat do NUŠLu prostřednictvím dvou rozhraní, a to Centrálního rozhraní NUŠL a Digitálního repozitáře NUŠL.

Digitální repozitář NUŠL[editovat | editovat zdroj]

Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio (dříve CDS Invenio), který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.

Centrální rozhraní NUŠL[editovat | editovat zdroj]

Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft.

V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.

Typologie dokumentů[editovat | editovat zdroj]

Typologie dokumentů jak je viditelná na hlavní straně Digitálního repozitáře:

Typologie dokumentů NUŠL

Spolupracující instituce[editovat | editovat zdroj]

Způsoby spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:

  1. Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.
    • Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.
    • Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.
    • Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.
  2. Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).[1]

Typologie spolupracujících institucí[editovat | editovat zdroj]

Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře (v systému Invenio), kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce.

  • Školství
    • Soukromé VŠ
    • Veřejné VŠ
  • Kultura
  • Věda a výzkum
    • Akademie věd ČR
    • Výzkumné ústavy
    • VVI (Veřejná výzkumná instituce)
  • Státní správa
    • Ministerstva
    • Státní úřad pro jadernou bezpečnost
    • Parlamentní institut
  • Ostatní
    • Banky
    • Osobní archívy
    • Neziskové organizace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jak spolupracovat http://nusl.techlib.cz/index.php/Spoluprace

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]