Myslivecké zvyky a tradice
Myslivecké zvyky a tradice usnadňují komunikaci a soudržnost každého společenství. I běžné podání ruky je rituál, který ukazuje, že nemáme v ruce zbraň.
Myslivecká etika[editovat | editovat zdroj]
Od 14. do druhé poloviny 20. století byla zvěř lovena hlavně pro obživu. K moderní myslivosti patří hlavně míra etiky. Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti jiné bytosti, musí být morálně připraven. Myslivci usmrcují zvěř hlavně nemocnou a redukují nadbytečně počty dle vyhlášky.[1]. Myslivec musí vědět o životě zvěře a přírodě mnoho, aby svá rozhodnutí obhájil před sebou samým a svými druhy a chránil přírodu jako celek. Myslivost se nepokládá za druh sportu, ale má s ním společné rysy. Jde o činnost dobrovolnou, sloužící k osvěžení a reakcí prováděnou (jako většina sportů) na čerstvém vzduchu. Myslivost zahrnuje i hospodářskou složku, lov popřípadě střelba je jen jedna z jejích stránek. Například pokud se myslivec rozhoduje před slabou srnou se špatně vyvinutým mládětem, střelí nejprve po mláděti, které by bez matky nemělo šanci přežít.
Myslivecká mluva[editovat | editovat zdroj]
Myslivci mezi sebou používají odbornou mysliveckou mluvu, která především pojmenovává různé části těla zvěře, rozlišuje pohlaví a stáří, různé životní projevy.[2] Myslivecké názvy mají i výzbroj a výstroj potřebné k lovu, k chovu a mnoho dalších zařízení, způsoby lovu, lovecká kynologie chov a péče zvěře.
Myslivecké odívání[editovat | editovat zdroj]
Zelená, některé odstíny hnědé, šedé jsou tradičními barvami u myslivců a lesníků. Používání mysliveckého oděvu při lovech, honech a mnoha dalších mysliveckých akcí je již samozřejmé.
K mysliveckým oděvům také patří pokrývka hlavy – tedy myslivecký klobouk. Na levé straně za stuhou se zapichují paletky, sojčí pírka, kačírky, štětka v toulci. Vpravo se pak zasunuje lovecký úlomek. Na klobou se mohou dávat i odznaky; o tom, kolik jich tam bude, rozhoduje sám nositel.
Troubení při lovech a honech[editovat | editovat zdroj]
V historii byly nejrůznější pokřiky, kterými se lovci při lovu dorozumívali o pohybu zvěře, hlavním signálním prostředkem byl a dodnes zůstal roh. Potom se používá menší borlice k troubení signálů, hlaholů dodnes. Následně větší lesnice [3]se stala nástrojem slavnostních fanfár.
Výlož, výřad[editovat | editovat zdroj]
Každá leč je zakončena výloží a společný hon pak výřadem.[4]. Výřad se dělá na místě, kde je chvojím udělaná ohrádka a v rozích jsou zapálené ohně. Do této ohrádky je následně vložena ulovená zvěř dle mysliveckých pravidel a užitků.
Úlomky[editovat | editovat zdroj]
- Úlomky jsou ulomené větvičky jehličnaté nebo listnaté dřeviny.
- Je jich několik druhů a používají se při různých příležitostech.
- Nejčastější takzvaný třívýhonkový úlomek, tj. koncové rozvětvení větvičky o třech výhonech.
- Úlomky se ulamují vždy v párech. Jeden se dává do svíráku – u srstnaté zvěře, do klovce – u pernaté zvěře a druhý úlomek se dává úspěšnému lovci. Úlomek zvěři se dává jako pocta, tzv. poslední hryz.
- Dále jsou úlomky – jednovýhonkový a pětivýhonkový, ale ty se používají je zřídka.
Zálomky[editovat | editovat zdroj]
Zálomky nutno odlišovat od úlomků. Bývají to větvičky uříznuté, ulomené, někdy pouze nalomené či zalomené.
Zálomky značí myslivci určitá místa, například stanoviště lovce, nástřel – místo kde stála zvěř v okamžiku výstřelu, upozorňující na nějaké zařízení, něco přikazují nebo zakazují. Bývají různých velikostí i tvaru, vše se řídí přesnými pravidly.[5]
Přijímání mezi myslivce[editovat | editovat zdroj]
Je to myslivecký zvyk – tento slavnostní ceremoniál se provádí ustáleným způsobem, používá se při něm lovecký tesák a průpovídka.[6].
Například:
- „ První úder k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati“
- „ Druhý dávám k poctě české myslivosti, chraň ji vždycky s pevnou bedlivostí“
- „ Třetí vedu jménem mysliveckých druhů, s přáním Myslivosti zdar buď vítán v našem kruhu“
- Po ukončení ceremoniálu se troubí „ Halali“ a na závěr „ Lovu Zdar“
Pasování na lovce[editovat | editovat zdroj]
Po prvním ulovení některého druhu zvěře, většinou trofejového, je myslivec pasován.[7] Provádí se pasování na lovce černé zvěře a na lovce srnčí zvěře
Po ukončení honu na drobnou zvěř se může pořádat poslední leč. Je to posezení v hospodě – restauraci spojené s pohoštěním. V jejím průběhu se dodržují některé[ujasnit] myslivecké zvyky.
Při poslední leči může také proběhnout „myslivecký soud“, kdy jsou účastníci honu, kteří nedodrželi myslivecké zvyky, žertovným způsobem trestání (placením alkoholu pro ostatní, peněžní pokutou apod.)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Myslivecká legislativa. www.profimysl.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-18.
- ↑ Myslivecká mluva. www.myslivost.cz [online]. Myslivost stráž myslivosti. Dostupné online.
- ↑ Borlice nebo Lesnice. www.myslivost.cz [online]. Myslivost stráž myslivosti. Dostupné online.
- ↑ Výlože, výřady. www.myslivost.cz [online]. Myslivost stráž myslivosti. Dostupné online.
- ↑ Myslivecké zvyky a tradice – ZÁLOMEK. www.kdelovit.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Myslivecké zvyky a tradice - přijímání mezi myslivce. www.kdelovit.cz [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Pasování na lovce. www.myslivost.cz [online]. Myslivost stráž myslivosti. Dostupné online.