Helmovka narůžovělá
 Helmovka narůžovělá | |
|---|---|
 Helmovka naružovělá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Řád | pečárkotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | helmovkovité (Mycenaceae) |
| Rod | helmovka (Mycena) |
| Binomické jméno | |
| Mycena rosea Gramberg 1912 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helmovka narůžovělá (Mycena rosea), je jedovatá stopkovýtrusná houba, patřící do řádu pečárkotvarých.
Často je zaměňována za helmovku ředkvičkovou (Mycena pura) a helmovku růžovou (Mycena rosella). Charakteristická je pro svou růžovou barvu a chuť a vůni pro ředkvičkách.
Vědecká synonyma[1][editovat | editovat zdroj]
- Agaricus purus a roseus (Schumach.) Pers.
- Agaricus purus var. roseus (Schumach.) Pers.
- Agaricus roseus var. roseus (Schumach).
- Mycena pura f. rosea (Schumach.) J. E. Lange
- Mycena pura var. rosea (Schumach.) J. E. Lange
Popis[editovat | editovat zdroj]
Plodnice[editovat | editovat zdroj]
Plodnice je vysoká 40 - 120 mm, lze ji rozdělit na třeň a klobouk. Často roste v malých skupinkách.
Třeň[editovat | editovat zdroj]
Třeň je 40 – 100 mm dlouhý, 3 - 10 mm široký, vláknitý, dutý, tvarem připomínající válec, ke klobouku se zužující. Barvu má bílou až narůžovělou, výrazně světlejší než klobouk, povrch lesklý.
Klobouk[editovat | editovat zdroj]
Klobouk dorůstá průměru 20 - 60 mm, u mladých plodnic je kuželovitý, později zvoncovitý až plochý, uprostřed zřetelný hrbolek. Bez povrchového slizu. Struktura je masitá až vodnatá. Barva klobouku od světle růžové až po častější sytě růžovou, bez fialového odstínu.
Hymenofor[editovat | editovat zdroj]
Hymenofor je lupenitý. Ze spodní strany vybíhají výrazné prořídlé lupeny až 8 mm vysoké. U středu klobouku připojené zoubkem, sbíhavé na třeň. Vytváří zoubkatý okraj klobouku. Barva je bílá až lehce narůžovělá. Výtrusy jsou bílé.
Dužina[editovat | editovat zdroj]
Dužina je křehká, tenká a vodnatá. Má bělavou až narůžovělou barvu.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Helmovka narůžovělá roste výhradně pod listnatými stromy, především v bukových lesích. Období pro růst přichází s červencem a končí v říjnu. Více se vyskytuje v půdách bohatých na vápenec.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Bez gastronomického využití.
Otrava[editovat | editovat zdroj]
Zjištěný jed muskarin. Silná otrava zjištěna po požití 28 plodniček.[1]
Možné záměny[editovat | editovat zdroj]
- Helmovka ředkvičková (Mycena pura)) vytváří menší plodnice mající více nafialovělou barvu.
- Helmovka růžová (Mycena rosella)) má plodnici stejné barvy, rozdíl je však v chuti a vůni – nevoní po ředkvičkách.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kluzák Z., Smotlacha M., Erhartovi J.,M., Poznáváme houby, I. vydání, Brno : Svépomoc, 1985, S. 374, 38-001-85
- Prof. Dr. Karel Cejp, Houby II., I. vydání, Praha : Československé akademie věd, 1958, S. 407, 56/II-6
