Mweru
| Mweru | |
|---|---|
bažiny u přítoku Luapuly do jezera | |
| Poloha | |
| Světadíl | Afrika |
| Státy | |
| provincie | Luapula (Z), Katanga (DRK) |
| distrikt | Nchelenge, Chiengi (Z) |
| Zeměpisné souřadnice | 9°10′ j. š., 28°30′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 5 120 km² |
| Délka | 96 km |
| Šířka | 45 km |
| Objem | 38,2 km³ |
| Povodí | povodí Konga km² |
| Prům. hloubka | 7,5 m m |
| Ostatní | |
| Typ | sladkovodní jezero |
| Nadm. výška | 917 m m n. m. |
| Přítok vody | Luapula, Kalungwishi |
| Odtok vody | Luvua |
| Ostrovy | Kilwa, Isokwe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mweru (anglicky Lake Mweru, francouzsky Lac Moero) je jezero v Africe na hranicích Demokratické republiky Kongo a Zambie. Leží v tektonické propadlině Mweru–Luapula v horním povodí Konga. Rozloha jezera dosahuje přibližně 5 120 km², průměrná hloubka činí asi 7,5 m, maximální hloubka 27 m a celkový objem vody zhruba 38,2 km³.[1] Hladina leží v nadmořské výšce okolo 917 m.
Jezero je součástí systému Mweru–Luapula a představuje důležitý přírodní zdroj pro statisíce obyvatel obou břehů, kteří jsou závislí na místním rybolovu, dopravě a zásobování vodou.[2][3]
Poloha a charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Mweru leží na hranici mezi severovýchodní Zambií a jihovýchodní částí Demokratické republiky Kongo, v tektonické propadlině Mweru–Luapula, která je součástí horního povodí Konga. Zambijský břeh tvoří severní část provincie Luapula, zatímco západní a severozápadní břeh spadá do provincie Katanga.[1][4]
Jezero vyplňuje mělkou jezerní pánev; moderní batymetrické mapování odhalilo dvě hlavní prohlubně a rozsáhlé plochy s hloubkou menší než 10 m. Maximální hloubka dosahuje přibližně 27 m a průměrná hloubka je kolem 7,5 m.[1] V důsledku dlouhodobého přísunu sedimentů z Luapuly a eroze odtokového koryta Luvuy se povrch jezera postupně zmenšuje; tyto procesy jsou navíc zesilovány odlesňováním povodí a rostoucím odběrem vody.[4]
V rámci členění sladkovodních ekosystémů podle projektu Freshwater Ecoregions of the World spadá Mweru spolu s řekou Luapula a jezerem Bangweulu do ekoregionu Bangweulu–Mweru horního Konga.[4] Ten je charakterizován rozsáhlými mělkými jezery, záplavovými plochami a bažinami, které vytvářejí pestrou mozaiku mokřadních stanovišť.
Ostrovy
[editovat | editovat zdroj]V ploše jezera leží několik ostrovů, z nichž největší jsou Kilwa a Isokwe. Menší ostrůvky a písčiny se vyskytují zejména při západním a severním pobřeží. Ostrov Kilwa leží blíže konžské straně a slouží jako významné rybářské zázemí, zatímco Isokwe se nachází u zambijského břehu.[1][2]
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Mweru je typické mělké riftové jezero. Na jihu je napájeno především řekou Luapula, která přivádí vodu ze systému jezer a bažin Bangweulu, a východnějším přítokem Kalungwishi. Odtékající Luvua odvádí vodu na sever do Lualaby, horního toku Konga, a spojuje tak Mweru s hlavním konžským říčním systémem.[1][5]
Moderní batymetrická měření ukazují, že jezero má dvě hlavní pánve s maximální hloubkou okolo 27 m a průměrnou hloubkou 7,5 m.[1] Dlouhodobé kolísání hladiny má roční amplitudu asi 1,5–2 m, přičemž nejvyšší stavy nastávají na konci období dešťů (duben–květen) a nejnižší na přelomu roku.[1][5]
Podnebí oblasti je tropické se střídáním období dešťů a sucha. Většina ročních srážek spadne od listopadu do dubna a odtok z jezera reaguje na změny srážek se zpožděním několika měsíců.[5]
Ekologie a ochrana
[editovat | editovat zdroj]Jezero a navazující systém Mweru–Luapula patří mezi biologicky významné mokřadní komplexy povodí Konga. Ichthyofauna ekoregionu Bangweulu–Mweru zahrnuje podle nedávné syntézy nejméně 135 druhů sladkovodních ryb, z nichž asi 35 je endemických; mnoho druhů patří mezi cichlidy a kaprovité.[6] Rozsáhlé mělké zátoky, laguny a ústí přítoků slouží jako významná třecí a růstová stanoviště pro ryby i bezobratlé.[1]
Fauna měkkýšů v oblasti jezera vykazuje vysoký stupeň endemismu. Podle hodnocení IUCN je Mweru jediným známým místem výskytu několika ohrožených druhů sladkovodních plžů a mlžů; endemické a ohrožené druhy jsou zde zastoupeny rody Bellamya, Melanoides, Cleopatra, Mweruella a Prisodontopsis.[4] Zhoršující se kvalita vody, zanášení sedimenty, odlesňování a rostoucí tlak na vodní zdroje představují hlavní hrozby jak pro tyto měkkýše, tak pro rybí společenstva; v případě pokračujícího poklesu hladiny a zvýšené sedimentace se uvažuje i o riziku náhlé deoxygenační epizody ve větší části jezera.[4]
Pro ryby z Mweru–Luapula byly popsány četné druhy monogenních parazitů, kteří vykazují vysoký stupeň druhové bohatosti i hostitelské specializace; tyto studie zároveň poskytují nové informace o rozšíření jednotlivých druhů ryb a jemné struktuře lokálních populací.[6]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Jezero Mweru a přilehlá řeka Luapula patří mezi nejdůležitější vnitrozemské rybářské oblasti v jižní Africe. Podle studií FAO poskytuje systém Mweru–Luapula potravu, zaměstnání a příjmy pro stovky tisíc lidí na zambijské i konžské straně.[2] Produkce ryb byla dlouhodobě vysoká a i přes výrazný růst počtu rybářů zůstávaly úlovky relativně stabilní, což je přičítáno rozsáhlým mělkým plochám a záplavovým biotopům v povodí.[2]
Hlavní jsou lovy druhů tilapií (zejména rodu Oreochromis), cichlid, sumců a drobných pelagických druhů, které se loví pomocí sítí a osvětlených člunů. V posledních desetiletích se však stále častěji objevují problémy s nadužíváním zdrojů a nedodržováním regulací (např. zákazů lovu v období hájení).[3] Studie zaměřené na spolusprávu rybolovu konstatují, že slabé financování dozoru a převažující formální („konzultativní“) zapojení komunit vedou k nízkému dodržování pravidel a přetrvávání nelegálních lovných technik.[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava, která zajišťuje spojení rybářských vesnic a menších přístavů na obou březích. Nejvýznamnějšími přístavy jsou Kilwa a Pweto v Demokratické republice Kongo a Nchelenge na zambijské straně.[2]
Osídlení pobřeží
[editovat | editovat zdroj]Pobřeží jezera je hustěji osídleno zejména na zambijské straně, kde se nachází město Nchelenge a řada velkých rybářských táborů. Na konžském břehu leží města Kilwa a Pweto, která slouží jako regionální střediska obchodu s rybami a dalšími produkty.[2][3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za prvního Evropana, který o jezeře přinesl zprávu, je považován skotský cestovatel David Livingstone, jenž oblast navštívil v roce 1867.[7] Podrobnější průzkum pobřeží a hydrografie probíhal na přelomu 19. a 20. století, kdy byla oblast postupně začleněna do koloniálních struktur Britské a Belgické Afriky.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 BOS, Arthur R.; KAPASA, Cyprian K.; VAN ZWIETEN, Paul A. M. Update on the bathymetry of Lake Mweru (Zambia), with notes on water level fluctuations. African Journal of Aquatic Science. 2006, roč. 31, čís. 1, s. 145–150. Dostupné online. ISSN 1608-5914. doi:10.2989/16085910609503882. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 VAN ZWIETEN, Paul A. M.; KAPASA, Cyprian K.; AARNINK, Bernard H. M. Mweru-Luapula is an open exit fishery where a highly dynamic population of fishers makes use of a resilient resource base [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2003 [cit. 2025-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 KALUMA, Ketiwe; UMAR, Bridget Bwalya. Outcomes of participatory fisheries management: An example from co-management in Zambia's Mweru-Luapula fishery. Heliyon. 2021, roč. 7, čís. 2, s. e06083. Dostupné online. ISSN 2405-8440. doi:10.1016/j.heliyon.2021.e06083. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 BROOKS, Emma G. E.; ALLEN, David J.; DARWALL, William R. T. The Status and Distribution of Freshwater Biodiversity in Central Africa [online]. Gland; Cambridge: International Union for Conservation of Nature, 2011 [cit. 2025-12-12]. Dostupné online. ISBN 978-2-8317-1326-7. (anglicky)
- 1 2 3 WAYLEN, Peter; ANNEAR, Christopher; BUNTING, Erin. Interannual Hydroclimatic Variability of the Lake Mweru Basin, Zambia. Water. 2019, roč. 11, čís. 9, s. 1801. Dostupné online. ISSN 2073-4441. doi:10.3390/w11091801. (anglicky)
- 1 2 JORISSEN, Michiel W. P.; PARISELLE, Antoine; VANHOVE, Maarten P. M. Diversity and host specificity of monogenean gill parasites (Platyhelminthes) of cichlid fishes in the Bangweulu-Mweru ecoregion. Journal of Helminthology. 2018, roč. 92, čís. 4, s. 417–437. Dostupné online. ISSN 0022-149X. doi:10.1017/S0022149X17000712. (anglicky)
- 1 2 BRELSFORD, W. V. The map of Africa by treaty. London: G. Bell and Sons, 1965. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Мверу“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mweru na Wikimedia Commons - Lake Mweru na OpenStreetMap
