Muzeum neandrtálců v Krapině
Naleziště krapinských neandrtálců, chorvatsky Muzej krapinskih neandertalacase, je významným nalezištěm fosilních kostí neandrtálského člověka, které se nachází na severu Chorvatska nedaleko města Krapina. Roku 1899 zde bylo nalezeno největší množství fosilních kostí neandrtálce v Evropě. Vedle archeologického naleziště bylo v jeho blízkosti postaveno Muzeum krapinských neandrtálců.[1]
Historie naleziště[editovat | editovat zdroj]
Roku 1899 bylo na Hušnjakově vrchu, chorvatsky Hušnjakovo brdo, nalezeno přes 900 fosilií neandrtálce, několik tisíc zvířecích ostatků a tisíc kamenných nástrojů.[2] Mezi lety 1899 a 1905 bylo naleziště zde probíhal výzkum naleziště, kterému velel jeho objevitel chorvatský paleontolog Dragutin Gorjanović-Kramberger. Bylo zjištěno, že na místě stála jeskyně, ve které žilo 70 až 80 jedinců mužského a ženského pohlaví ve věku 2 až 27 let.[3][4] Jeskyně byla zatopena řekou Krapinčicou, kdy za procesu sedimentace došlo k zachování ostatků.
Krapinští neandrtálci[editovat | editovat zdroj]
Krapinský neandrtálec, vědecky známý jako Homo sapiens neanderthalensis, žil na území dnešní Evropy cca. před 250 00 až do svého vymizení z Evropy před přibližně 30 000 lety.
Při zkoumání naleziště bylo pomocí metodou elektrospinové rezonance na vzorku zubní skloviny nosorožce zjištěno, že Krapinu neandrtálci obývali před více než 125 000 lety.
Anatomie[editovat | editovat zdroj]
Z anatomického hlediska byli neandrtálci fyzicky dvakrát silnější než dnešní člověk. Měli protáhlou lebku, dospělí jedinci výrazné nadočnicové foramenové oblouky, široké nosní dutiny a větší a silnější čelisti s extrémně tvrdými zuby. Podobně jako moderní člověk vážili kolem 80 kilo a měřili kolem 165 cm. Většina krapinských neandrtálců byla pravoruká.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Při výzkumu ostatků vyšlo najevo, jakým způsobem neandrtálci vedli život. Při vykonávání činností, na které nám dnes postačí ruce, si pomáhali pusou, ve které například přenášeli věci či drželi nástroje. Krapinští neandrtálci uměli rozdělat oheň, byli schopni mluvit a pohřbívali své mrtvé při vlastních pohřbívacích rituálech.
Muzeum neandrtálců v Krapině[editovat | editovat zdroj]
Vznik muzea[editovat | editovat zdroj]
Muzeum se nachází mezi vrchem Hušnjakovo a vrchem Josipovac na druhé straně od samotného naleziště ostatků. Dříve na místě dnešního muzea stálo jiné muzeum zaměřené na horniny a minerály Chorvatského záhoří, chorvatsky Hrvatsko zagorje, vývoj života na zemi a Krapinské neandrtálce. O přestavbě budovy na muzeum s zaměřením přímo na neandrtálce se začalo uvažovat v roce 1999 a roku 2002 byla započata přestavba, které se ujali architekt Željko Kovačić a paleontolog Jakov Radovčić.
Výstavba nového muzea skončila roku 2010 a pro širokou veřejnost bylo otevřeno 27. února tentýž roku a první den jej navštívilo přes 8 tisíc návštěvníků. Muzeum je zajímavé i svým vzhledem, neboť zvenčí připomíná jeskyni, která má být moderní interpretací té, co se nacházela na místě naleziště.[5]
V muzeu se nachází stálá expozice, která ukazuje, jak žili Prohlídka muzea začíná v sále, který je věnován objevení naleziště a jeho objeviteli. Dále pokračuje expozice k zrodu vesmíru a jeho vývoji a následuje sál o vzniku planety Země a vzniku života na ní. Expozice pokračuje životem a anatomií prvních lidí. Poslední část se zabývá krapinskými neandrtálci. Je zde zrekonstruovaná scéna v jeskyni, kde tráví neandrtálci svůj večer u ohně, jsou zde k vidění například nástroje z jejich doby.
Konec expozice ukazuje, proč do dnešní doby nepřežili neandrtálci, ale moderní člověk.[6]
Evropské kulturní dědictví[editovat | editovat zdroj]
Muzeum neandrtálců v Krapině a naleziště Hušnjakovo byly roku 2016 zařazeny na seznam Evropského kulturního dědictví, a staly se tak úplně první chorvatskou památkou na tomto seznamu. Muzeum a naleziště hrají důležitou roli v evropských dějinách a kultuře, protože nálezy objevené v této lokalitě měly silný vliv na vznik různých teorií o evoluci člověka, přežití naší civilizace a na způsob života lidských společenství, včetně jejich tradic a zvyků v pleistocenní epoše v Evropě.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Krapina Neanderthal site. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1176168723.
- ↑ RADOVČIĆ, Davorka; JAPUNDŽIĆ, Dražen; SRŠEN, Ankica Oros. An interesting rock from Krapina. Comptes Rendus Palevol. 2016-11-01, roč. 15, čís. 8, s. 988–993. Dostupné online [cit. 2024-01-10]. ISSN 1631-0683. DOI 10.1016/j.crpv.2016.04.013.
- ↑ ČT24. Muzeum v chorvatské Krapině je plné neandrtálců. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b ANDREJA. The richest collection of Neanderthal man in the world [online]. 2020-06-16 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Muzeum krapinských neandrtálců. www.dovolenaplazchorvatsko.cz [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum neandrtálců v Krapině (Chorvatsko) | Archeologie na dosah. www.archeologienadosah.cz [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum neandrtálců v Krapině na Wikimedia Commons - Muzeji Hrvatskog zagorja - Muzej krapinskih neandertalaca, 2021 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. (chorvatsky, anglicky, německy)
- Naleziště krapinských neandrtálců (Krapina, Chorvatsko) [online]. Evropská komise, Generální ředitelství Komise odpovědné za politiku EU v oblasti vzdělávání, mládeže, sportu a kultury, 2015 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online.
- https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1631068316300471#sec0010
- https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/muzeum-v-chorvatske-krapine-je-plne-neandrtalcu-205632
- https://www.dovolenaplazchorvatsko.cz/social/clanek-42811-muzeum-krapinskch-neandrtalc.html
- https://www.archeologienadosah.cz/vylety/muzeum-neandrtalcu-v-krapine-chorvatsko
