Muzeum koněspřežky

Muzeum koněspřežky
	Budova muzea
Údaje o muzeu
Stát	Česko
Město	České Budějovice
Adresa	Mánesova 10, České Budějovice
Zeměpisné souřadnice	48°58′5,88″ s. š., 14°28′18,12″ v. d.
	Webové stránky
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Muzeum koněspřežky v Českých Budějovicích popisuje historii Koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec a strážných domků. Sídlí přímo v budově bývalého strážního domku, který byl u této koněspřežné dráhy postaven v roce 1828. Tato budova byla v 70. letech 20. století celá posunuta kvůli rozšiřování ulice Mánesova.^[1] Organizačně je toto muzeum pobočkou Jihočeského muzea.

Historie budovy

Strážní domek

Zděné strážní domky podél budějovicko-linecké koněspřežky byly stavěny jako náhrada za dřevěné strážní chaty, které nebyly obytné. Stavba budovy v Mánesově ulici byla schválena 27. září 1828. Nejprve sloužila jako stanice. Až poté, co byla koněspřežka prodloužena severním směrem až k Solnici, začala budova sloužit jako strážní domek číslo 1. Dvě místnosti v prostoru 7,7 x 5 metrů obývali dva strážní. Jejich hlavní úlohou bylo zamezit rozkrádání kolejnic, provádět běžnou údržbu^[2] a kontrolovat rozchod kolejnic.^[3] V roce 1843 bylo zaznamenáno, že se podél celé tratě nacházelo 52 takovýchto strážních domků.^[2] V roce 1870 železniční společnost strážní domek vydražila a ten nakonec skončil v rukou sousední firmy Koh-i-noor Hardtmuth. Sloužil jako skladiště, vrátnice, později jako kancelář.^[3]

Posunutí budovy o 8 metrů

V 60. letech 20. století vznikl spolek, který usiloval o to, aby zde bylo zřízeno Muzeum dopravnictví a aby se budova stala majetkem státu. V roce 1971 byla celá koněspřežka a s ní i strážní domek zapsány na seznam národních kulturních památek. Díky tomu nebyl na rozdíl od sousedních budov zbourán, když bylo o šest let později uskutečněno rozšíření Mánesovy ulice kvůli houstnoucí automobilové dopravě.^[3] Celý strážný domek posunut o 8 metrů jižněji při rozšiřování sousední Mánesovy třídy. Technicky náročný přesun provedla firma Transfera Praha, která se už o dva roky dříve proslavila posunutím kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Zhruba 225 tunový domek byl podbetonován a posouván dvěma kladkostroji po pěti párech kolejnic rychlostí 3 centimetry za minutu.^[1]

Muzeum koněspřežky

Ještě před zřízením Muzea koněspřežky byla budova Jihočeským muzeem využívána jako depozitář pro předměty z 19. a 20. století.^[3] V roce 2010 byl připraven projekt na opravu fasády Muzea koněspřežky za 28 milionů Kč.^[4] O dva roky později se Jihočeské muzeum pokoušelo s pomocí dotace Evropské unie objekt Muzea koněspřežky výrazně rozšířit a vystavit venku repliku historického vozu, který jezdíval po koněspřežce. Generální ředitel fimy Koh-i-noor Hardtmuth Vlastimil Říha ale odmítl muzeu prodat 19 metrů čtverečních přilehlých pozemků a Koh-i-noor se naopak nabídl, že celé Muzeum koněspřežky odkoupí a spojí ho s vlatní historickou expozicí tužek.^[5] Kvůli průtahům přišlo Jihočeské muzeum o možnost využití dotace Evropské unie a vyjednávání s Koh-i-noorem pokračovala ještě na jaře 2014.^[2]

Expozice

Expozice sestává ze dvou místností, které přibližují historii koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, význam strážních domků při trati a život drážních strážníků. Návštěvník si může prohlédnout průběh trati s informacemi o strážních domcích na nastěnných panelech, život strážníků přibližuje instalace dobového vybavení domků a interaktivní panely.

Posledního dubna 2014 byla otevřena zcela nová expozice, která přibližuje každodenní život drážního strážníka. Expozici vytvořil historik Ivo Hajn.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b MARŠÍK, Martin. Strážní domek předběhl kostel. In: MARŠÍK, Martin; BINDER, Milan. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budjějovice: [s.n.], 2023. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 16.
↑ ^a ^b ^c ^d KOBLENC, Václav. Jak žil hlídač na koněspřežce, který patřil k chudině. Českobudějovický deník [online]. 2014-04-30 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d KOBLENC, Václav. Kvůli silnici chtěli strážní domek na Mánesovce zbořit. Českobudějovický deník [online]. 2014-07-16. Dostupné online.
↑ KROUPA, Pavel. Opraví věže i muzeum koněspřežky. Českobudějovický deník [online]. 2010-01-15 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
↑ KOBLENC, Václav. Spor kolem koněspřežky bude nyní řešit Jiří Zimola. Českobudějovický deník [online]. 2012-10-25 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.

Literatura

HAJN, Ivo. Strážní domky a drážní strážníci: Strážní domky a život drážních strážníků na koněspřežní železnici České Budějovice – Linec. [s.l.]: Jihočeské muzeum c Českých Budějovicích, 2014. ISBN 978-80-87311-49-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum koněspřežky na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[MaršíkBinder-1] MARŠÍK, Martin. Strážní domek předběhl kostel. In: MARŠÍK, Martin; BINDER, Milan. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budjějovice: [s.n.], 2023. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 16.

[DenikDuben2014-2] KOBLENC, Václav. Jak žil hlídač na koněspřežce, který patřil k chudině. Českobudějovický deník [online]. 2014-04-30 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.

[DeníkČervenec2014-3] KOBLENC, Václav. Kvůli silnici chtěli strážní domek na Mánesovce zbořit. Českobudějovický deník [online]. 2014-07-16. Dostupné online.

[4] KROUPA, Pavel. Opraví věže i muzeum koněspřežky. Českobudějovický deník [online]. 2010-01-15 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.

[5] KOBLENC, Václav. Spor kolem koněspřežky bude nyní řešit Jiří Zimola. Českobudějovický deník [online]. 2012-10-25 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]