Mrtvý Kristus (Andrea Mantegna)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mrtvý Kristus)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mrtvý Kristus
Mantegna Andrea Dead Christ.jpg
AutorAndrea Mantegna
Rok vzniku1480 - 1490
Technikatempera na plátně
Rozměry66 cm x 81 cm cm
UmístěníPinacoteca di Brera

Mrtvý Kristus (Oplakávání Krista) je obraz italského malíře rané renesance Andrey Mantegny (1431-1506). Ležící tělo mrtvého Krista je zobrazeno v neobvyklé perspektivě, od nohou jeho lůžka, a vlevo jsou naznačeny hlavy dvou starých plačících žen.

Mantegnova léta učení[editovat | editovat zdroj]

Po dvě století už byla Padova metropolí vzdělání a kultury. Na padovské universitě vyučovala řada významných aristotelovských filosofů, lékařů a botaniků. Kultura a vzdělanost se snažila navázat na starořímskou kulturu a dějiny. Sem přišel mladý Andrea Mantegna, nejprve jako elév a sluha podivína, trochu podvodníka, antikváře a občasného malíře Squarciona, aby se učil malovat. Roku 1448 od něho odešel a osamostatnil se. Jeho tvorba se změnila. Už nebyla jako zpočátku zaměřena na různé starožitné náměty či přírodní kuriozity. Ovlivnil ho jednak Donatellův pobyt v Padově a jeho sochy, malířská díla Andrey del Castagna a Jacopa Belliniho, malíře a otce Giovanniho a Gentila Bellini. Obdivoval florentské malířství, jeho přínos je rozhodně rozeznatelný na ferrarské škole. Stal se oficiálním malířem mantovských Gonzagů (1459), jeho odkazem je množství antických motivů.

Obraz mrtvého Krista[editovat | editovat zdroj]

Mantegnovo umění se výrazně řídí rozumem, je plné vzdělaneckých odkazů a jeho přínos pro ferrarskou školu je bezprostředně rozeznatelný. Jeho výzdoba paláce ď Este, Schifanoia je vrcholem ferrarského umění. Dílo Mrtvý Kristus je obrazem tragické, anatomické síly, snad až se snovou verzí vůle k heroismu. Obraz je vyveden v chladných barvách , tvarech navozujících dojem zkamenění, celé tělo Krista je zobrazeno v jaksi nepřirozené poloze.[1] Přes tuto zdánlivou nepřirozenost, zvýrazněnou zkrácenou perspektivou, se Mrtvý Kristus stejně tak jako všechna ostatní Mategnova díla vyznačuje anatomicky přesným vyobrazením lidského těla, perfektním vypracováním detailů a skvěle zvládnutou perspektivou.

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Dílo bylo pravděpodobně zamýšleno pro Mantegnův náhrobek v kapli San Andrea v Mantově. Nikdo jiný před tímto malířem nezobrazil lidskou postavu v takové obrazové hloubce, navíc s dokonalou perspektivní zkratkou. Mantegnovo pojetí mrtvého Krista je nové, inovativní. Zobrazení jeho ran, jeho hlava vyvrácená na stranu, vybledlé, bezmocné tělo navozují divákovi dojem, že tato smrt je skutečná a definitivní. Mantegnovo umění ovlivnilo především jeho švagry, Gentila a Giovanniho Bellini. Prostřednictví mědirytin se rozšířilo i na sever od Alp. [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LEGRAND, Gérard. Renesance. Příprava vydání Jan Royt; redakce Marie Černá, Eva Stříbrná; překlad Felipe Serano. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-292-9. S. 66. 
  2. STUKENBROCK, Christine; BARBARA, Töpper. 1000 mistrovských děl Evropského malířství 1300 1850. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. Praha: Nakladatelství Slovart s.r.o., 2008. [www.slovart.cz Dostupné online]. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]