Monte Cornetto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Monte Cornetto

Vrchol1 899 m
Poloha
StátItálie
Souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Monte Cornetto je hora o nadmořské výšce 1899 m, nejvyšší vrchol horské skupiny Sengio Alto z tzv. Piccole Dolomiti, součásti Vicentinských Alp. Vrchol je tvořen hlavně dolomitem.

Přístupnost[editovat | editovat zdroj]

Turistické stezky[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol se dostanete nejjednoduššeji po turistickém chodníku, který začíná na passo Pian delle Fugazze (přesně za hotelem Albergo al Passo) a vede lesem a přichází k Forcella Nord-Ovest. Odtud pokračuje vlevo po velmi strmé cestě. Po cestě je třeba překonat několik krátkých pasáží o obtížnosti I. stupně UIAA (při výstupu je třeba si pomáhat rukami) a po nejméně 1 hodině chůze dojdete na vrchol, kde se nachází kříž a vrcholová kniha.

Pokud se začíná z průsmyku Passo di Campogrosso, je třeba se vydat první částí Sentiero della Pace (Friedensweg (Dolomity)), dojít na Forcella Sud-Est (Passo delle Gane), odbočit vlevo a stoupat přímo. Výstup je zabezpečen řetězem, který však nepředstavuje žádné zvláštní obtíže. Trasa je kratší a méně únavná než výstup z Pian delle Fugazze.

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Kromě běžné turistické trasy (s krátkým vybaveným úsekem), která stoupá z Malga Boffetal, bylo na skalních stěnách a pilířích tohoto vrcholu vytyčeno také mnoho horolezeckých tras o různé obtížnosti UIAA od stupně IV a po VII.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monte Cornetto na italské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Guido Casarotto, Arrampicate scelte nelle Piccole Dolomiti e nel Pasubio, VR, Cierre Edizioni, 2005.
  • Arturo Franco Castagna, A un passo dal cielo, Montecchio Maggiore, VI, Antersass, 2009.
  • Gianni Pieropan Piccole Dolomiti Pasubio, 1978, Milano, CAI TCI.