Mohendžodaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox světové dědictví

Mohendžodaro (urdsky موئن جودڑو‎) bylo starověké město, jedno z největších center harappské kultury. Bylo postaveno kolem roku 2600 př. n. l. a dnes tvoří jednu z nejdůležitějších archeologických lokalit celé oblasti. V současné době se nachází v pákistánské provincii Sind. Dalšími městy harappské civilizace byly Amri, Kalimangan a přístav Lóthal.

Město bylo opuštěno okolo roku 1900 př. n. l. a znovuobjeveno v roce 1922 indickým archeologem Rakhaldas Bandyopadhyayem.[1] Rozsáhlé vykopávky byly učiněny až pod vedením 20. století anglického archeologa Johna Marshalla. Pro svou mimořádnou historickou hodnotu byla celá oblast v roce 1980 začleněna do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Popis města

Poloha Mohendžodara v údolí řeky Indu.

Město podle velikosti vykopávek pojalo až čtyřicet tisíc obyvatel. Mělo celkem dvanáct bloků, z nichž 11 bylo obytných a jeden tvořil administrativní centrum města. Ulice byly stavěny v pravém úhlu, byly dlážděné. Největší ulice byly široké od devíti do čtrnácti metrů. Ve městě byla rozvinutá krytá kanalizace. Domy byly stavěny z pálených cihel a měly až dvě patra. V těch největších byl vnitřní bazén. Menší domy byly v obytných komplexech, měly společný dvůr se studní. V koupelnách domů byly dokonce primitivní splachovací záchody. Do dvora vedla velká okna, do ulice pouze větrací otvory. Město obklopovalo úrodné území a díky své poloze mohla ovládat i říční obchod.

Odkazy

Reference

Literatura

ROSENOVÁ, Brenda. Ztracená města. Praha: Metafora, 2008. ISBN 978-80-7359-168-7. Kapitola Mohendžo-Dáro - Město postavené podle plánu, s. 59. 


Šablona:Pahýl - architektura Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohendžodaro na Wikimedia Commons