Zobrazení zdroje stránky Model všeobecné cirkulace

[[Soubor:AtmosphericModelSchematic.png|vpravo|náhled|350x350pixelů| Klimatické modely jsou systémy [[Diferenciální rovnice|diferenciálních rovnic]] založených na základních zákonech [[Fyzika|fyziky]], [[Proudění|proudění kapalin]] a [[chemie]]. Pro modelování rozdělují vědci planetu do trojrozměrné mřížky, používají základní rovnice a vyhodnocují výsledky. Atmosférické modely počítají [[Vítr|větry]], [[Šíření tepla|přenos tepla]], [[záření]], [[Vlhkost vzduchu|relativní vlhkost]] a [[Hydrologie|hydrologii]] povrchu v rámci každého bodu mřížky a hodnotí interakce se sousedními body.<ref name="noaa200">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = US Department of Commerce
| jméno = National Oceanic and Atmospheric Administration
| titul = Breakthrough article on the First Climate Model
| periodikum = celebrating200years.noaa.gov
| url = https://celebrating200years.noaa.gov/breakthroughs/climate_model/welcome.html
| jazyk = EN-US
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>]]
[[Soubor:Volume-Rendered_Global_Atmospheric_Model.ogv|náhled|350x350pixelů|Tato vizualizace ukazuje první testovací vykreslení globálního výpočetního modelu zemské atmosféry na základě dat z Goddard Earth Observing System Model, verze 5 (GEOS-5).]]
'''Model všeobecné cirkulace''' ('''GCM''') je typ [[Klimatický model|klimatického modelu]]. Využívá [[matematický model]] obecné cirkulace planetární [[Atmosféra|atmosféry]] nebo oceánu. Používá [[Navierova–Stokesova rovnice|Navierovy–Stokesovy rovnice]] na rotující kouli s [[Termodynamika|termodynamickými]] proměnnými pro různé zdroje energie ([[záření]], [[skupenské teplo]]). Tyto rovnice jsou základem počítačových programů používaných k [[Simulace|simulaci]] zemské atmosféry nebo oceánů. Klíčovými složkami jsou atmosférické (AGCM) a oceánské modely (OGCM) se započtením [[Mořský led|mořského ledu]] a [[Povrch Země|zemského povrchu]].

GCM a globální klimatické modely se používají pro [[předpověď počasí]], porozumění [[podnebí]] a předpovídání [[Globální oteplování|změn klimatu]] .

Verze navržené pro modelování klimatu na desítky až stovky let původně vytvořili Syukuro Manabe a Kirk Bryan v Geophysical Fluid Dynamics Laboratory (GFDL) v [[Princeton|Princetonu v New Jersey]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = US Department of Commerce
| jméno = National Oceanic and Atmospheric Administration
| titul = Breakthrough article on the First Climate Model
| periodikum = celebrating200years.noaa.gov
| url = https://celebrating200years.noaa.gov/breakthroughs/climate_model/welcome.html
| jazyk = EN-US
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref> Tyto modely byly založeny na integraci různých rovnicích fluidní dynamiky, chemie a někdy i biologie.

== Terminologie ==
Zkratka ''GCM'' původně používala pro Model všeobecné cirkulace (''General Circulation Model)''. Stejná zkratka se začala používat také pro ''Globální klimatický model (Global Climate Model)''. I když se nejedná o totéž, modely všeobecné cirkulace jsou obvykle nástroji používanými pro [[Klimatický model|modelování klimatu]], a proto se tyto dva termíny někdy používají zaměnitelně. Pojem „globální klimatický model“ je však nejednoznačný a může se vztahovat na integrovaný rámec, který zahrnuje více složek, včetně modelu všeobecné cirkulace, nebo se může odkazovat na obecnou třídu [[Klimatický model|klimatických modelů]], které používají různé prostředky k matematickému znázornění klimatu.

== Historie ==
V roce 1956 vyvinul Norman Phillips matematický model, který mohl realisticky znázorňovat měsíční a sezónní změny v [[Troposféra|troposféře]]. Stal se prvním úspěšným [[Klimatický model|klimatickým modelem]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cox, John D., 1943-
| titul = Storm watchers : the turbulent history of weather prediction from Franklin's kite to El Niño
| url = https://www.worldcat.org/oclc/49531253
| vydavatel = John Wiley
| místo = New Jersey
| počet stran = 252
| isbn = 0-471-38108-X
| isbn2 = 978-0-471-38108-2
| oclc = 49531253
}}</ref> Po Phillipsově práci začalo několik skupin vytvářet GCM. První model, který kombinoval oceánské a atmosférické procesy byl vyvinut na konci 60. let v Geophysical Fluid Dynamics Laboratory [[Národní úřad pro oceán a atmosféru|NOAA]].<ref name="noaa200" /> Počátkem 80. let vyvinulo [[Národní středisko pro výzkum atmosféry|Národní středisko pro výzkum atmosféry USA]] Komunitární atmosférický model (Community Atmosphere Model – CAM); tento model byl neustále vylepšován.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| příjmení2 = 
| jméno2 = 
| titul = Description of the NCAR Community Atmosphere Model (CAM 3.0)
| url = http://www.cesm.ucar.edu/models/atm-cam/docs/description/description.pdf
| vydání = 
| vydavatel = 
| místo = 
| rok vydání = 
| počet stran = 
| strany = 
| isbn = 
}} {{Wayback|url=http://www.cesm.ucar.edu/models/atm-cam/docs/description/description.pdf |date=20190926201131 }}</ref> V roce 1996 se začaly snažit modelovat typy půdy a vegetace. Později model [[HadCM3]] vytvořený v Hadleyově centru pro předpověď a výzkum klimatu spojil prvky oceánské atmosféry.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lynch, Peter, 1947-
| titul = The emergence of numerical weather prediction : Richardson's dream
| url = https://www.worldcat.org/oclc/70399629
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| počet stran = xii, 279 pages
| isbn = 978-0-521-85729-1
| isbn2 = 0-521-85729-5
| oclc = 70399629
}}</ref> V polovině 80. let byla doplněna role [[Gravitační vlny|gravitačních vln]]. Gravitační vlny jsou třeba pro přesnou simulaci cirkulace v regionálním a globálním měřítku.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = McGuffie, K.
| titul = A climate modelling primer
| url = https://www.worldcat.org/oclc/55955369
| vydání = 3rd ed
| vydavatel = J. Wiley
| místo = Chichester, West Sussex
| počet stran = xiv, 280 pages
| isbn = 0-470-85750-1
| isbn2 = 978-0-470-85750-2
| oclc = 55955369
}}</ref>

== Atmosférické a oceánské modely ==
Atmosférické (AGCM) a oceánské GCM (OGCM) mohou být propojeny tak, aby vytvořily propojený model všeobecné cirkulace atmosféry a oceánů (CGCM nebo AOGCM). Přidáním submodelů, jako je například model mořského ledu nebo model [[evapotranspirace]] nad zemí, se AOGCM stávají základem pro úplný model klimatu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pubs.GISS: Sun and Hansen 2003: Climate simulations for 1951-2050 with a coupled atmosphere-ocean model
| periodikum = pubs.giss.nasa.gov
| url = https://pubs.giss.nasa.gov/abs/su04000r.html
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

== Struktura ==
Trojrozměrné (přesněji čtyřrozměrné) modely GCM využívají pro diskrétní rovnice pro pohyb tekutin a integrují je v čase. Obsahují parametrizace procesů, jako je [[Šíření tepla prouděním|konvekce]], které probíhají v příliš malém měřítku, takže je nejde vyřešit přímo.

Jednoduchý model všeobecné cirkulace (SGCM) sestává z dynamického jádra, které spojuje vlastnosti, jako je teplota, s ostatními, jako je tlak a rychlost. Příkladem jsou programy, které řeší [[základní rovnice]], dané vstupní energií a [[Disipace|disipací]] energie ve formě [[tření]] závislé na měřítku, takže [[Atmosférická vlna|atmosférické vlny]] s nejvyššími [[Vlnové číslo|vlnovými délkami]] jsou oslabovány nejvíce. Takové modely lze použít ke studiu atmosférických procesů, ale nejsou vhodné pro klimatické projekce.

Atmosférické GCM (AGCM) modelují atmosféru (a obvykle také obsahují model povrchu pevniny) s využitím [[Povrchová teplota moře|povrchové teploty moře]] (SST).<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www-pcmdi.llnl.gov/projects/amip/index.php
| titul = Archivovaná kopie
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170822235226/http://www-pcmdi.llnl.gov/projects/amip/index.php
| datum archivace = 2017-08-22
| nedostupné = ano
}}</ref> Mohou zahrnovat i atmosférickou chemii.

AGCM se skládají z dynamického jádra, které integruje rovnice pohybu tekutin, obvykle pro:

* povrchový tlak
* horizontální složky rychlosti ve vrstvách
* teplotu a vodní páry ve vrstvách
* záření, rozdělené na sluneční/krátkovlnné a pozemní/[[Infračervené záření|infračervené]]/dlouhovlnné
* parametry pro:
** proudění
** procesy na pevnině
** [[albedo]]
** [[Hydrologie|hydrologii]]
** oblačnost

GCM obsahuje [[Prognostická rovnice|prognostické rovnice]], které jsou funkcí času (obvykle vítr, teplota, vlhkost a povrchový tlak), spolu s [[Diagnostická rovnice|diagnostickými rovnicemi]], které se od nich vyhodnocují pro konkrétní časové období. Jako příklad lze uvést, že tlak v jakékoli výšce může být diagnostikován použitím [[Hydrostatika|hydrostatické rovnice]] na stanovený tlak na povrchu tlak a předpokládané hodnoty teploty mezi povrchem a požadovanou výškou. Tlak se používá k výpočtu síly tlakového gradientu v časově závislé rovnici pro větry.

OGCMs modelují oceán (se zahrnutím toků z atmosféry) a mohou obsahovat model [[Mořský led|mořského ledu]]. Například standardní rozlišení HadOM3 je 1,25 stupně zeměpisné šířky a délky s 20 svislými úrovněmi, což vede k přibližně 1 500 000 proměnným.

Modely AOGCM (např. [[HadCM3]], [[GFDL CM2.X]]) kombinují dva dílčí modely. Odstraňují potřebu specifikovat toky přes rozhraní hladiny oceánu. Tyto modely jsou základem pro modelové předpovědi klimatu, o nichž se diskutuje v [[Mezivládní panel pro změnu klimatu|IPCC]]. AOGCM internalizuje co nejvíce procesů. Byly použity k poskytování předpovědí na regionální úrovni. Zatímco jednodušší modely jsou obecně citlivé na analýzu a jejich výsledky jsou snáze pochopitelné, AOGCM mohou být analyzovány téměř stejně obtížně jako samotné klima.

=== Mřížka ===
Rovnice proudění pro AGCM se dělí na diskrétní použití [[metoda konečných diferencí]] nebo [[Spektrální metoda|spektrální metody]]. Pro konečné diference je na atmosféru aplikována mřížka. Nejjednodušší mřížka používá konstantní úhlové rozmístění mřížky (tj. mřížka šířka/délka). Častěji se však používají pravoúhlé sítě (např. ikosahedrální)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jablonowski
| jméno = C.
| příjmení2 = Herzog
| jméno2 = M.
| příjmení3 = Penner
| jméno3 = J. E.
| titul = Adaptive Grids for Weather and Climate Models
| url = https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/summary?doi=10.1.1.60.5091
}}</ref> a sítě s proměnlivým rozlišením.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = NCL Graphics: contouring non-uniform grids
| periodikum = web.archive.org
| url = http://www.ncl.ucar.edu/Document/Graphics/contour_grids.shtml
| datum vydání = 2016-03-03
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160303171034/http://www.ncl.ucar.edu/Document/Graphics/contour_grids.shtml
| datum archivace = 2016-03-03
}}</ref> Model LMDz může být uspořádán tak, aby poskytoval vysoké rozlišení v jakékoli dané části planety. [[HadGEM1]] (a další oceánské modely) používají oceánskou mřížku s vyšším rozlišením v tropech, aby pomohly vysvětlit procesy, o nichž se předpokládá, že jsou důležité pro [[El Niño – Jižní oscilace|jižní oscilaci El Niño]] (ENSO). Spektrální modely obecně používají [[Gaussova mřížka|gaussovu mřížku]] kvůli matematice transformace mezi spektrálním a bodovým prostorem mřížky. Typické rozlišení AGCM je mezi 1 a 5 stupni zeměpisné šířky nebo délky: HadCM3 například používá 3,75 zeměpisné šířky a 2,5 stupně zeměpisné šířky, což dává mřížku 96 o 73 bodů (96 x 72 pro některé proměnné); a má 19 svislých úrovní. Výsledkem je přibližně 500 000 „základních“ proměnných, protože každý bod mřížky má čtyři proměnné ([[Rychlost větru|''u'', ''v'']], [[Teplota|''T'']], [[Vlhkost vzduchu|''Q'']] ), i když plný počet by jich definoval ještě více (mraky; úrovně půdy). HadGEM1 používá mřížku 1,875 stupně na délku a 1,25 na šířku v atmosféře; HiGEM, varianta s vysokým rozlišením, používá 1,25 x 0,83 stupně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = HiGEM home page
| periodikum = higem.nerc.ac.uk
| url = http://higem.nerc.ac.uk/
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref> Tato rozlišení jsou nižší, než se obvykle používá pro předpovědi počasí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Met Office: Mesoscale modelling
| periodikum = web.archive.org
| url = http://www.metoffice.gov.uk/science/creating/hoursahead/mesoscale.html
| datum vydání = 2010-12-29
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20101229170731/http://www.metoffice.gov.uk/science/creating/hoursahead/mesoscale.html
| datum archivace = 2010-12-29
}}</ref> Rozlišení oceánu bývají vyšší, například HadCM3 má v horizontální rovině 6 bodů oceánské mřížky na atmosférický bod mřížky.

U standardního modelu konečných diferencí se uniformní mřížky sbíhají směrem k pólům. To by vedlo k nestabilitám výpočtů (viz podmínka CFL), a proto musí být proměnné modelu filtrovány podél linií zeměpisné šířky blízko pólů. Také oceánské modely trpí tímto problémem, pokud není použita rotovaná mřížka, ve které je severní pól posunut na nedalekou pevninu. Spektrální modely tímto problémem netrpí. Některé experimenty používají [[Geodesic grid|geodetické sítě]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Climate Model Will Be First To Use A Geodesic Grid
| periodikum = www.unisci.com
| url = http://www.unisci.com/stories/20013/0924011.htm
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref> a ikosahedrální sítě, které (tím, že jsou více unifikované) nemají problémy u pólů. Jiným přístupem k řešení problému rozestupu mřížky je deformace [[Kartézská soustava souřadnic|kartézské]] [[krychle]] tak, že pokrývá povrch koule.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = External gravity wave on conformal expanded cube
| periodikum = mitgcm.org
| url = http://mitgcm.org/projects/cubedsphere/
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

=== Pufrování toku ===
Některé rané verze AOGCM vyžadovaly ''ad hoc'' proces „korekci toku“ k dosažení stabilního klimatu. Vyplývalo to z odděleně připravených oceánských a atmosférických modelů, z nichž každý používal implicitní tok z jedné složky do druhé, jiný než by tato složka mohla produkovat. Takový model neodpovídal pozorování. Pokud by však toky byly „opraveny“, mohly by být faktory, které vedly k těmto nerealistickým tokům, nerozpoznané, což by mohlo ovlivnit citlivost modelu. Proto je většina modelů používaných v aktuálním kole zpráv IPCC nepoužívá. Vylepšení modelu, která nyní činí korekce toku zbytečnou, zahrnují zlepšenou fyziku oceánu, vylepšené rozlišení v atmosféře i oceánu a fyzikálně konzistentní propojení mezi atmosférou a oceánskými submodely. Vylepšené modely nyní udržují stabilní, simulace povrchového klimatu pro několik století, které jsou považovány za dostatečně kvalitní, aby umožňovaly jejich použití pro klimatické projekce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.grida.no/publications/other/ipcc_tar/?src=/climate/ipcc_tar/wg1/309.htm
| titul = Archivovaná kopie
| datum přístupu = 2019-12-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140112230927/http://www.grida.no/publications/other/ipcc_tar/?src=%2Fclimate%2Fipcc_tar%2Fwg1%2F309.htm
| datum archivace = 2014-01-12
| nedostupné = ano
}}</ref>

=== Proudění ===
Proudění vlhkého vzduchu uvolňuje latentní teplo a je důležité pro energetický rozpočet Země. Proudění se vyskytuje v příliš malém měřítku, aby bylo možné jej vyřešit pomocí klimatických modelů, a proto se musí řešit pomocí parametrů. To se stalo od 50. let. Akio Arakawa tomu věnoval mnoho úsilí ve svých raných pracích a varianty jeho schématu jsou dosud používány,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Arakawa's Computation Device
| periodikum = history.aip.org
| url = https://history.aip.org/history/climate/arakawa.htm
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref> ačkoli je nyní k dispozici mnoho různých schémat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = COLA Report 27
| periodikum = web.archive.org
| url = http://grads.iges.org/reps/rep27/colarep27.html
| datum vydání = 2012-02-06
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120206085956/http://grads.iges.org/reps/rep27/colarep27.html
| datum archivace = 2012-02-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Table of Rudimentary CMIP Model Features
| periodikum = pcmdi.llnl.gov
| url = https://pcmdi.llnl.gov/projects/modeldoc/cmip1/table3.html
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref> Mraky jsou také typicky zpracovávány jako parametr, pro podobně malé měřítko. Omezené porozumění mrakům omezilo úspěch této strategie, ale ne kvůli nějakému inherentnímu nedostatku této metody.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = General Circulation Models of the Atmosphere
| periodikum = history.aip.org
| url = https://history.aip.org/history/climate/GCM.htm
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

=== Software ===
Většina modelů zahrnuje software pro diagnostiku širokého spektra proměnných pro srovnání s pozorováním nebo pro studium atmosférických procesů. Příkladem je teplota ve 2 metrech, což je standardní výška pro pozorování teploty vzduchu na povrchu. Tato teplota není přímo předpovídána z modelu, ale je odvozena z povrchových a teplot nejnižší vrstvy. K vytváření grafů a animací se používá jiný software.

== Projekce ==
[[Soubor:Animation_of_projected_annual_mean_surface_air_temperature_from_1970-2100,_based_on_SRES_emissions_scenario_A1B_(NOAA_GFDL_CM2.1).webm|vpravo|alt=In the 21st century, changes in global mean temperature are projected to vary across the world|náhled|480x480pixelů|Předpokládaná roční průměrná teplota povrchového vzduchu od roku 1970 do roku 2100, založená na emisním scénáři SRES A1B, za použití klimatického modelu NOAA GFDL CM2.1 (autorství: [[Národní úřad pro oceán a atmosféru|NOAA]] Geophysical Fluid Dynamics Laboratory).]]
Spojené AOGCM používají [[simulace přechodného klimatu]] pro projektování/předpovídání klimatických změn v různých scénářích. Mohou to být idealizované scénáře (nejčastěji emise CO<sub>2</sub> rostoucí o 1 %/rok) nebo na základě nedávné historie (obvykle scénáře „IS92a“ nebo nověji scénáře [[Zvláštní zpráva o scénářích emisí|SRES]]). Které scénáře jsou nejrealističtější, zůstávají nejisté.

[[Třetí hodnotící zpráva IPCC]] z roku 2001, obr. 9.3,<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = IPCC TAR - The Scientific Basis
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| kapitola = 9 Projections of Future Climate Change - image 9.3
| url kapitoly = Projections of Future Climate Change
| strany = 537
| isbn =
}}</ref>ukazuje globální průměrnou reakci 19 různých spřažených modelů na idealizovaný experiment, při kterém se emise zvyšovaly ročně o 1 %. Obrázek 9.5<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = IPCC TAR - The Scientific Basis
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| kapitola = 9 Projections of Future Climate Change - image 9.5
| url kapitoly = Projections of Future Climate Change
| strany = 541
| isbn =
}}</ref> ukazuje reakci menšího počtu modelů na novější trendy. U zde uvedených 7 klimatických modelů se změna teploty na 2100 mění od 2 do 4,5&nbsp;°C se střední hodnotou přibližně 3&nbsp;°C.

Budoucí scénáře nezahrnují neznámé události – například sopečné erupce nebo změny v solárním působení. Předpokládá se, že tyto účinky jsou ve srovnání se [[Skleníkové plyny|skleníkovými plyny]] (GHG) v dlouhodobém horizontu malé, ale například velké sopečné erupce mohou mít významný dočasný chladicí účinek.

Emise antropogenních skleníkových plynů jsou vstupem modelu, ačkoli je možné zahrnout i ekonomický/technologický submodel, který je také poskytne. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře jsou obvykle dodávány jako vstup, ačkoli je možné zahrnout model uhlíkového cyklu, který odráží vegetaci a oceánské procesy pro výpočet takových hladin.

=== Emisní scénáře ===
[[Soubor:Projected_change_in_annual_mean_surface_air_temperature_from_the_late_20th_century_to_the_middle_21st_century,_based_on_SRES_emissions_scenario_A1B.png|alt=In the 21st century, changes in global mean temperature are projected to vary across the world|vlevo|náhled| Předpokládaná změna průměrné roční teploty povrchového vzduchu od konce 20. století do poloviny 21. století na základě emisního scénáře SRES A1B (autorství: [[Národní úřad pro oceán a atmosféru|NOAA]] Geophysical Fluid Dynamics Laboratory). ]]
Pro šest scénářů SRES poskytl IPCC (2007: 7–8) „nejlepší odhad“ globálního průměrného zvýšení teploty (2090–2099 vzhledem k období 1980–1999) od 1,8&nbsp;°C do 4,0&nbsp;°C. Ve stejném časovém období byl pro tyto scénáře „pravděpodobný“ rozsah (pravděpodobnost vyšší než 66 %, na základě odborného úsudku) zvýšení globální průměrné teploty o 1,1 až 6,4&nbsp;°C.<ref name="ar4 spm projections">{{Citace monografie
| url = http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/syr/en/spm.html
| titul = Archivovaná kopie
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130309142919/http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/syr/en/spm.html
| datum archivace = 2013-03-09
| nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/syr/en/spm.html |date=20130309142919 }}, in {{Harvnb|IPCC AR4 SYR|2007}}</ref>

V roce 2008 byla provedla studie klimatické projekce pomocí několika emisních scénářů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Met Office: The scientific evidence for early action on climate change
| periodikum = web.archive.org
| url = http://www.metoffice.gov.uk/climatechange/policymakers/action/evidence.html
| datum vydání = 2010-12-29
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20101229170710/http://www.metoffice.gov.uk/climatechange/policymakers/action/evidence.html
| datum archivace = 2010-12-29
}}</ref> Ve scénáři, kdy se globální emise začnou snižovat do roku 2010 a poté klesají trvale o 3 % ročně, se předpokládalo pravděpodobné zvýšení průměrné globální teploty na 1,7&nbsp;°C nad předindustriální úroveň do roku 2050, stoupající na přibližně 2&nbsp;°C do roku 2100. V projekci, která má simulovat budoucnost, kde není vynaloženo žádné úsilí na snížení globálních emisí, byl předpokládán pravděpodobný nárůst průměrné globální teploty na 5,5&nbsp;°C do roku 2100 a nebyl vyloučen ani vzestup až o 7&nbsp;°C.

Další scénář bez redukcí měl za následek střední oteplování nad pevninou (2090–99 v porovnání s obdobím 1980–99) o 5,1&nbsp;°C. Při stejném emisním scénáři, ale s jiným modelem, bylo předpokládané střední oteplování 4,1&nbsp;°C.

=== Přesnost modelů ===
[[Soubor:Hadcm3-era-sst-annual.png|náhled| Chyby SST v HadCM3 ]]
[[Soubor:Global_Warming_Predictions.png|náhled| Předpovědi teploty u některých klimatických modelů za předpokladu emisního scénáře SRES A2 ]]
AOGCM internalizují všechny procesy, které jsou dostatečně pochopeny. Jsou však stále ve vývoji a přetrvávají značné nejistoty. Mohou být spojeny s modely jiných procesů v modelech Země, jako je [[Koloběh uhlíku|uhlíkový cyklus]], aby se zlepšily zpětné vazby modelu. Nejnovější simulace ukazují „věrohodnou“ shodu s naměřenými teplotními anomáliemi za posledních 150 let, když jsou způsobovány pozorovanými změnami ve skleníkových plynech a aerosolech. Shoda se zlepšuje zahrnutím jak přírodních, tak antropogenních sil.<ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Climate change 2001 : the scientific basis : contribution of Working Group I to the third assessment report of the Intergovernmental Panel on Climate Change
| url = https://www.worldcat.org/oclc/46634335
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| počet stran = x, 881 pages
| isbn = 0-521-80767-0
| isbn2 = 978-0-521-80767-8
| oclc = 46634335
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hadley Centre: Simulated global warming 1860-2000
| periodikum = web.archive.org
| url = http://www.hadleycentre.gov.uk/research/hadleycentre/pubs/talks/sld017.html
| datum vydání = 2006-05-27
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20060527001324/http://www.hadleycentre.gov.uk/research/hadleycentre/pubs/talks/sld017.html
| datum archivace = 2006-05-27
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Decadal forecast 2013
| periodikum = Met Office
| url = https://www.metoffice.gov.uk/research/climate/seasonal-to-decadal/long-range/decadal-fc/2013
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

I nedokonalé modely mohou přinést užitečné výsledky. GCM jsou schopny reprodukovat obecné rysy pozorované globální teploty v minulém století.<ref name=":0" />

Debata o tom, jak sladit předpovědi klimatických modelů, podle nichž by mělo být oteplování horního vrstev vzduchu (troposférické) větší než pozorované oteplování na povrchu, z nichž některé se zdály ukázat opak,<ref>The National Academies Press website press release, Jan. 12, 2000:
 [https://web.archive.org/web/20060420125451/http://www4.nationalacademies.org/news.nsf/isbn/0309068916?OpenDocument Reconciling Observations of Global Temperature Change].</ref> bylo po revizi dat vysvětleno ve prospěch modelů. 

Působení [[Oblak|mraků]] je v klimatických modelech významnou oblastí nejistoty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cooling effect of clouds ‘underestimated’ by climate models, says new study
| periodikum = Carbon Brief
| url = https://www.carbonbrief.org/cooling-effect-of-clouds-underestimated-by-climate-models-says-new-study
| datum vydání = 2021-06-03
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-08-27
}}</ref> Mraky mají na klima protichůdné účinky. Ochlazují povrch odrazem slunečního světla do vesmíru; zahřívají ho zvýšením množství infračerveného záření přenášeného z atmosféry na povrch.<ref>[https://web.archive.org/web/20000901022925/http://liftoff.msfc.nasa.gov/academy/space/greenhouse.html Nasa Liftoff to Space Exploration Website: Greenhouse Effect]. Archive.com. Recovered 1 Oct 2012.</ref> Ve zprávě IPCC z roku 2001 byly možné změny v oblačnosti zdůrazněny jako hlavní nejistota při předpovídání klimatu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Houghton, John Theodore.
| titul = Climate change 2001 : the scientific basis : contribution of Working Group I to the third assessment report of the Intergovernmental Panel on Climate Change
| url = http://worldcat.org/oclc/441921183
| vydavatel = Cambridge University Press
| isbn = 0-521-80767-0
| isbn2 = 978-0-521-80767-8
| oclc = 441921183
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Soden
| jméno = Brian J.
| příjmení2 = Held
| jméno2 = Isaac M.
| titul = An Assessment of Climate Feedbacks in Coupled Ocean–Atmosphere Models
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2006-07
| ročník = 19
| číslo = 14
| strany = 3354–3360
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/JCLI3799.1
| jazyk = en
| url = http://journals.ametsoc.org/doi/10.1175/JCLI3799.1
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

Klimatologové na celém světě používají klimatické modely k pochopení klimatického systému. Byly publikovány tisíce článků o studiích založených na modelech. Součástí tohoto výzkumu je také zdokonalování modelů.

V roce 2000 bylo provedeno srovnání mezi měřeními a desítkami GCM simulací tropických srážek, vodní páry, teploty a odcházejícího dlouhého vlnového záření ovlivněných [[El Niño]] a byla konstatována relativní shoda mezi měřeními a simulací většiny faktorů. Simulovaná změna srážek však byla asi o čtvrtinu menší než ta, která byla naměřena. Chyby v simulovaných srážkách znamenají chyby v dalších procesech, jako jsou chyby v rychlosti odpařování, které poskytují vlhkost k vytvoření srážek. Druhou možností je, že satelitní měření jsou chybná. V každém případě tyto nejistoty naznačují, že je zapotřebí další pokrok, aby bylo možné tyto změny sledovat a předpovídat.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Soden
| jméno = Brian J.
| titul = The Sensitivity of the Tropical Hydrological Cycle to ENSO
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2000-02-01
| ročník = 13
| číslo = 3
| strany = 538–549
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/1520-0442(2000)0132.0.CO;2
| url = https://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/1520-0442%282000%29013%3C0538%3ATSOTTH%3E2.0.CO%3B2
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

Přesná velikost budoucích změn klimatu je stále nejistá;<ref>{{Citace monografie
| titul = Climate change 2001 : the scientific basis : contribution of Working Group I to the third assessment report of the Intergovernmental Panel on Climate Change
| url = https://www.worldcat.org/oclc/46634335
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| počet stran = x, 881 pages
| isbn = 0-521-80767-0
| isbn2 = 978-0-521-80767-8
| oclc = 46634335
}}</ref> na konci 21. století (2071 až 2100) je u scénáře [[Zvláštní zpráva o scénářích emisí|SRES]] A2 změna globální průměrné hodnoty SAT z AOGCM ve srovnání s lety 1961 až 1990 +3,0&nbsp;°C a rozsah je +1,3 až +4,5&nbsp;°C .

[[Pátá hodnotící zpráva IPCC|Pátá hodnotící zpráva]] IPCC uvedla, že „je velmi vysoká důvěra v to, že modely reprodukují obecné rysy celosvětového ročního průměrného zvýšení povrchové teploty v historickém období“. Zpráva však také zjistila, že míra oteplování v období 1998–2012 byla nižší než ta, která byla předpovězena u 111 ze 114 klimatických modelů typu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = IPCC AR5
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| kapitola = 9 Evaluation of Climate Models
| url kapitoly = https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter09_FINAL.pdf
| strany =
| isbn =
}}</ref>

== Vztah k předpovědi počasí ==
Globální klimatické modely používané pro klimatické projekce mají strukturu podobnou (a často sdílejí stejný počítačový kód) s numerickými modely pro předpověď počasí, nicméně jsou logicky odlišné.

Většina [[Předpověď počasí|předpovědí počasí]] se provádí na základě interpretace výsledků numerického modelu. Protože prognózy jsou krátkodobé – obvykle na několik dní nebo týden – takové modely obvykle neobsahují oceánský model, ale spoléhají na uložené SST. Vyžadují také přesné počáteční podmínky pro zahájení prognózy – obvykle jsou převzaty z výstupu předchozí prognózy, sloučené s pozorováním. Předpovědi musí hotové během několika hodin; ale protože pokrývají pouze jeden týden, modely lze provozovat ve vyšším rozlišení než v klimatickém režimu. Model ECMWF běží v rozlišení 9 km<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ECMWF
| periodikum = web.archive.org
| url = http://www.ecmwf.int/index_forecasts.html
| datum vydání = 2008-05-03
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080503014123/http://www.ecmwf.int/index_forecasts.html
| datum archivace = 2008-05-03
}}</ref> oproti rozlišení 100 krát 200 km používaném v typických bězích klimatických modelů. Lokální modely jsou často spouštěny pomocí globálních výsledků modelu pro okrajové podmínky, aby bylo dosaženo vyššího lokálního rozlišení: například Met Office provozuje model s rozlišením 11 km<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Met Office: Operational Numerical Modelling
| periodikum = webarchive.nationalarchives.gov.uk
| url = http://www.metoffice.gov.uk/research/nwp/numerical/operational/index.html
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20070108174748/http://www.metoffice.gov.uk/research/nwp/numerical/operational/index.html
| datum archivace = 2007-01-08
}}</ref> vztahující se na Spojené království a různé agentury v USA používají modely, jako jsou modely NGM a NAM. Stejně jako většina globálních numerických modelů předpovědi počasí, jako je [[Globální předpovědní systém|GFS]], jsou globální modely klimatu často spektrálními modely<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = What are general circulation models (GCM)?
| periodikum = www-das.uwyo.edu
| url = http://www-das.uwyo.edu/~geerts/cwx/notes/chap12/nwp_gcm.html
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191226094931/http://www-das.uwyo.edu/~geerts/cwx/notes/chap12/nwp_gcm.html
| datum archivace = 2019-12-26
}}</ref> namísto gridových modelů. Spektrální modely se často používají pro globální modely, protože některé výpočty v modelování lze provádět rychleji, čímž se zkracují doby výpočtu.

== Výpočty ==
Klimatické modely používají [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní metody]] k simulaci interakcí [[Atmosféra Země|atmosféry]], oceánů, [[Reliéf (geografie)|zemského povrchu]] a [[Kryosféra|ledu]].

Všechny klimatické modely berou v úvahu příchozí energii jako krátkovlnné [[elektromagnetické záření]], hlavně [[Barevné spektrum|viditelné]] a krátkovlnné (blízké) [[infračervené záření]], jakož i odcházející energii jako dlouhovlnné (vzdálené) infračervené elektromagnetické záření ze Země. Jakákoli nerovnováha má za následek [[První termodynamický zákon|změnu teploty]] .

Nejvíce diskutované modely posledních vztahují teplotu k emisím [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]]. Tyto modely předpokládají vzestupný trend [[Instrumentální záznamy teplot|instrumentálních záznamů teploty]], jakož i rychlejší zvýšení teploty ve vyšších nadmořských výškách.<ref>{{Citace monografie
| titul = Climate change 2007 : the physical science basis : contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change
| url = https://www.worldcat.org/oclc/132298563
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| počet stran = viii, 996 pages
| isbn = 978-0-521-88009-1
| isbn2 = 0-521-88009-2
| oclc = 132298563
}}</ref>

Tří- (nebo přesněji čtyř-, protože se také bere v úvahu čas) dimenzionální GCM diskretizuje rovnice pro pohyb tekutin a přenos energie a integruje je v průběhu času. Obsahují také parametrizace procesů, jako je konvekce, ke které dochází na příliš malých stupních, které nelze přímo vyřešit.

Atmosférické GCM (AGCM) modelují atmosféru a ukládají [[Povrchová teplota moře|povrchové teploty moře]] jako okrajové podmínky. Spojené modely atmosféra-oceán GCM (AOGCMs, např. [[HadCM3]], [[EdGCM]], [[GFDL CM2.X]], ARPEGE-Climat<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ARPEGE-Climate - [Groupe de Météorologie de Grande Echelle et Climat (GMGEC) METEO-FRANCE & CNRS (URA1357)]
| periodikum = web.archive.org
| url = http://www.cnrm.meteo.fr/gmgec/spip.php?article83
| datum vydání = 2014-02-19
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140219004340/http://www.cnrm.meteo.fr/gmgec/spip.php?article83
| datum archivace = 2014-02-19
}}</ref>) spojují dva modely.

Modely se liší ve své složitosti:

* Jednoduchý model přenosu [[Sálání|sálavého tepla]] považuje Zemi za jediný bod a průměruje výstupní energii
* To lze rozšířit vertikálně (radiačně-konvektivní modely) nebo horizontálně
* A konečně, propojené modely klimatu atmosféra–oceán–[[mořský led]] rozlišují a řeší úplné rovnice pro přenos hmoty a energie a výměnu záření.
* Box-modely upravují toky napříč a uvnitř oceánských pánví.

Je možné připojit i další submodely, jako například [[využívání půdy]], což vědcům umožňuje předpovídat interakci mezi podnebím a ekosystémy.

== Porovnání s jinými klimatickými modely ==

=== Modely systémů Země střední složitosti (EMIC) ===
Model Climber-3 používá 2,5rozměrný statisticko-dynamický model s rozlišením 7,5° × 22,5° a časovým krokem 1/2 denně. Oceánský submodel je MOM-3 ([[Modulární oceánský model]]) s mřížkou 3,75° × 3,75° a 24 svislými úrovněmi.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = M.
| jméno = Claussen
| příjmení2 = L.
| jméno2 = Mysak
| příjmení3 = A.
| jméno3 = Weaver
| titul = Earth system models of intermediate complexity: closing the gap in the spectrum of climate system models
| periodikum = Climate Dynamics
| datum vydání = 2002-03-01
| ročník = 18
| číslo = 7
| strany = 579–586
| issn = 0930-7575
| doi = 10.1007/s00382-001-0200-1
| url = http://link.springer.com/10.1007/s00382-001-0200-1
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

=== Radiačně-konvektivní modely (RCM) ===
Pro ověření základních klimatických předpokladů v 80. a 90. letech byly použity jednorozměrné, radiačně konvektivní modely.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wang
| jméno = Wei-Chyung
| příjmení2 = Stone
| jméno2 = Peter H.
| titul = Effect of Ice-Albedo Feedback on Global Sensitivity in a One-Dimensional Radiative-Convective Climate Model
| periodikum = Journal of the Atmospheric Sciences
| datum vydání = 1980-03-01
| ročník = 37
| číslo = 3
| strany = 545–552
| issn = 0022-4928
| doi = 10.1175/1520-0469(1980)0372.0.CO;2
| url = https://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/1520-0469%281980%29037%3C0545%3AEOIAFO%3E2.0.CO%3B2
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref>

=== Modely systémů Země ===
GCM mohou tvořit součást [[Model systému Země|modelů systémů Země]], např. propojením modelů ledových vrstev pro dynamiku Grónských a Antarktických ledových ploch a jednoho nebo více chemických transportních modelů (CTM) pro chemické látky důležité pro klima. Model transportu chemie uhlíku tedy může GCM umožnit lépe předpovídat [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenní]] změny v koncentracích [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. Tento přístup navíc umožňuje započítat zpětnou vazbu mezi systémy: např. chemicko-klimatické modely umožňují studovat účinky změny klimatu na [[Ozonová díra|ozonovou díru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Ozone Hole
| periodikum = www.theozonehole.com
| url = http://www.theozonehole.com/climate.htm
| datum přístupu = 2019-12-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191011210348/http://www.theozonehole.com/climate.htm
| datum archivace = 2019-10-11
}}</ref>

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* IPCC AR4 SYR (2007), Core Writing Team; Pachauri, RK; Reisinger, A. (eds. ), Změna klimatu 2007: souhrnná zpráva (SYR), příspěvek pracovních skupin I, II a III ke čtvrté hodnotící zprávě (AR4) Mezivládního panelu pro změnu klimatu, Ženeva, Švýcarsko: IPCC, ISBN<bdi>),</bdi><bdi> </bdi> .
* {{Citace monografie
| příjmení = Roulstone, Ian.
| titul = Invisible in the storm : the role of mathematics in understanding weather
| url = https://www.worldcat.org/oclc/827944851
| místo = Princeton
| počet stran = 1 online resource (vii, pages)
| isbn = 978-1-4008-4622-1
| isbn2 = 1-4008-4622-6
| oclc = 827944851
}}

== Související články ==
* [[EXCLAIM (meteorologie)]]
* [[Globální oteplování]]

== Externí odkazy ==
* [https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter09_FINAL.pdf IPCC AR5, Hodnocení klimatických modelů]
* {{Citace elektronického periodika
| titul = High-resolution Climate Modeling
| periodikum = www.gfdl.noaa.gov
| url = https://www.gfdl.noaa.gov/high-resolution-climate-modeling/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – s médii včetně videí, animací, podcastů a přepisů na klimatických modelech
* {{Citace elektronického periodika
| titul = Flexible Modeling System
| periodikum = www.gfdl.noaa.gov
| url = https://www.gfdl.noaa.gov/fms/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2019-12-26
}} Flexibilní modelovací systém GFDL obsahující kód pro klimatické modely
* {{Citace elektronického periodika
| titul = Program for Climate Model Diagnosis and Intercomparison
| periodikum = pcmdi.llnl.gov
| url = https://pcmdi.llnl.gov/about.html
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – Program pro diagnostiku a vzájemné porovnávání klimatických modelů (PCMDI / CMIP)]
* {{Citace elektronického periodika
| titul = Model Data {{!}} National Centers for Environmental Information (NCEI) formerly known as National Climatic Data Center (NCDC)
| periodikum = www.ncdc.noaa.gov
| url = https://www.ncdc.noaa.gov/data-access/model-data
| datum přístupu = 2019-12-26
}}{{Nedostupný zdroj}} – Archiv a distribuční systém národního operačního modelu (NOMADS)]
* {{Citace elektronického periodika
| titul = CESM® {{!}} Community Earth System Model
| periodikum = www.cesm.ucar.edu
| url = http://www.cesm.ucar.edu/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – NCAR <span>/</span> UCAR <span> </span> Model klimatického systému Společenství (CESM)
* {{Citace elektronického periodika
| titul = climateprediction.net {{!}} The world's largest climate modelling experiment for the 21st century
| periodikum = www.climateprediction.net
| url = https://www.climateprediction.net/
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – Predikce klimatu, komunitní modelování]
* {{Citace elektronického periodika
| titul = NASA GISS: GISS GCM ModelE
| periodikum = www.giss.nasa.gov
| url = http://www.giss.nasa.gov/tools/modelE
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – NASA / GISS, primární výzkumný model GCM]
* {{Citace elektronické monografie
| titul = EdGCM
| url = http://edgcm.columbia.edu/
| datum přístupu = 2019-12-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150323033013/http://edgcm.columbia.edu/
| datum archivace = 2015-03-23
| nedostupné = ano
}} – EDGCM / NASA: Globální vzdělávací modelování klimatu]
* {{Citace elektronického periodika
| titul = GFDL's Data Portal
| periodikum = nomads.gfdl.noaa.gov
| url = https://nomads.gfdl.noaa.gov/
| datum přístupu = 2019-12-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191204183644/https://nomads.gfdl.noaa.gov/
| datum archivace = 2019-12-04
| nedostupné = ano
}} NOAA /] GFDL
* {{Citace elektronického periodika
| titul = MAOAM - Climate Model of the Martian Atmosphere
| periodikum = mars.mipt.ru
| url = https://mars.mipt.ru/
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – MAOAM: Pozorování a modelování atmosféry na Marsu / MPI & [[Moskevský fyzikálně-technický institut|MIPT]]
* {{Citace elektronického periodika
| titul = Model Data {{!}} National Centers for Environmental Information (NCEI) formerly known as National Climatic Data Center (NCDC)
| periodikum = www.ncdc.noaa.gov
| url = https://www.ncdc.noaa.gov/data-access/model-data
| datum přístupu = 2019-12-26
}}{{Nedostupný zdroj}} [http://nomads.ncdc.noaa.gov/ National Operational Model Archive and Distribution System] {{Wayback|url=http://nomads.ncdc.noaa.gov/ |date=20160130164314 }} (NOMADS) je webový projekt [[Národní úřad pro oceán a atmosféru|NOAA]], který poskytuje jak přístup k současným i archivním datům klimatických a meteorologických modelů.
* {{Citace elektronického periodika
| titul = DChart/Dapper Documentation, Download, Support
| periodikum = www.pmel.noaa.gov
| url = https://www.pmel.noaa.gov/epic/dapper_dchart/index.html
| datum přístupu = 2019-12-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191226052321/https://www.pmel.noaa.gov/epic/dapper_dchart/index.html
| datum archivace = 2019-12-26
}} Dapper/DChart – data používaná v 4. hodnotící zprávě [[Mezivládní panel pro změnu klimatu|IPCC]].
* {{Citace elektronického periodika
| titul = HadCM3: Met Office climate prediction model
| periodikum = Met Office
| url = https://www.metoffice.gov.uk/research/approach/modelling-systems/unified-model/climate-models/hadcm3
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – obecné informace o modelelch Hadley Centre for Climate Prediction and Research.
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení = CGD
| jméno = NCAR
| titul = CESM® {{!}} Community Earth System Model
| periodikum = www.cesm.ucar.edu
| url = http://www.cesm.ucar.edu/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – [[NCAR]]/[[University Corporation for Atmospheric Research|UCAR]] [[Community Climate System Model]] (CCSM)
* {{Citace elektronického periodika
| titul = climateprediction.net {{!}} The world's largest climate modelling experiment for the 21st century
| periodikum = www.climateprediction.net
| url = https://www.climateprediction.net/
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – udělejte si sami předpovědi vývoje klimatu
* {{Citace elektronické monografie
| titul = EdGCM
| url = http://edgcm.columbia.edu/
| datum přístupu = 2019-12-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150323033013/http://edgcm.columbia.edu/
| datum archivace = 2015-03-23
| nedostupné = ano
}} – EdGCM – Educational Global Climate Modeling – původní globální klimatický model NASA/GISS s uživatelsky přívětivým rozhraním pro PC a Mac
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení = Canada
| jméno = Environment and Climate Change
| titul = Canadian Centre for Climate Modelling and Analysis
| periodikum = aem
| url = https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/services/climate-change/science-research-data/modeling-projections-analysis/centre-modelling-analysis.html
| datum vydání = 2010-02-01
| datum přístupu = 2019-12-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190513013357/https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/services/climate-change/science-research-data/modeling-projections-analysis/centre-modelling-analysis.html
| datum archivace = 2019-05-13
| nedostupné = ano
}} – Canadian Centre for Climate Modelling and Analysis – informace o modelu a možnost stažení dat
* {{Citace elektronického periodika
| titul = CM2.X Coupled Climate Models
| periodikum = nomads.gfdl.noaa.gov
| url = https://nomads.gfdl.noaa.gov/CM2.X/
| datum přístupu = 2019-12-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190706013509/https://nomads.gfdl.noaa.gov/CM2.X/
| datum archivace = 2019-07-06
| nedostupné = ano
}} – Geophysical Fluid Dynamics Laboratory – [[Národní úřad pro oceán a atmosféru|NOAA]] CM2 global climate model informace a výstupní datové soubory
* {{Citace elektronického periodika
| titul = Earth System Climate Model
| periodikum = terra.seos.uvic.ca
| url = http://terra.seos.uvic.ca/model/
| datum přístupu = 2019-12-26
}} – University of Victoria, Kanada: Globální klimatický model, volně ke stažení

{{Globální oteplování}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Změna klimatu]]
[[Kategorie:Proměnlivost a změny klimatu]]