Přeskočit na obsah

Mirko III. Perényi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mirko III. Perényi
Narození15. století
Úmrtí5. února 1519
Povolánípolitik
Politická stranapolitik před vznikem politických stran
ChoťDorotea Kanižská
DětiPetr Perényi
František Perényi
RodičeŠtěpán Perényi
RodPerényiové z Perényi
PříbuzníGabriel Perényi (vnuk)
Funkceuherský palatin (1504–1519)
chorvatský bán (1512–1513)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirko (Emerich) III. Perényi, nebo též Emerich či Emerik III. (latinsky Emericus Perenius, maďarsky Perényi (III.) Imre, * ? – 5. února 1519, ?) byl uherský šlechtic z hornouherského rodu Perényiů, v letech 1512–1513 zastával úřad chorvatského bána a v roce 1504 se stal doživotním palatinem Uherského království.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl královský taverník Štěpán Perényi, jeho matkou Uršula Újlakiová, dcera Mikuláše Újlakiho je transylvánského vojevůdce a bosenského krále.

Roku 1504 se Mirko stal uherským palatinem a tento titul si udržel do konce života. Byl jedním z vůdců královské strany a postavil se proti rozhodnutí zakázat volbu cizinců na chorvatsko-uherský trůn, nakonec však listinu podepsal.[1] Za nepřítomnosti krále Vladislava II. (1490–1516), který po roce 1509 sídlil v Českém království, vládl jako regent. Společně s některými velmoži plánoval dobytí Dalmácie na Benátčanech během jejich konfliktu s Cambraiskou ligou.

Roku 1512 se stal chorvatským bánem a od roku 1513 spolu s Janem Zápolským zastával úřad nejvyššího kapitána království.

Byl jedním ze signatářů dohody mezi králem Vladislavem II. a římsko-německým císařem Maxmiliánem I. z roku 1515. Tato dohoda zaručovala přechod uherského trůnu na Habsburky v případě zániku Vladislavova rodu. Za tuto zásluhu mu císař Maxmilián I. roku 1517 udělil dědičný titul knížete Svaté říše římské.[1]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]