Milánská stěna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Milánská stěna v „kráteru" zbylém po bývalém World Trade Center v New Yorku

Milánská stěna je podzemní stěna sloužící k zajišťování stěn výkopů během výstavby, jde o jednu z pažících konstrukcí.[1] Zřizuje se po obvodu stavební jámy pomocí průběžných rýh tloušťky 0,4 až 1,5 metru. Ty se po vyztužení zabetonují. Milánské stěny pak mohou sahat až do hloubky 40 metrů a slouží jako zajištění staveniště pod úrovní země a často následovně slouží i jako obvodové zdivo budoucí spodní stavby – sklepů nebo základů.[2] Výhodou je její vodotěsnost, používá se především v místech s nedostatkem prostoru kolem stavby.

Tato technologie byla poprvé využita v 50. letech 20. století firmou Impresa Costruzioni Opere Specializzate při budování červené linky milánského metra. Následně se rozšířila právě pod názvem „milánská stěna" či milánská metoda".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FALTÝNEK, Jan. Pažící konstrukce [online]. Praha: ČVUT, 2016 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  2. Kotvení stěn stavebních jam. stavebnikomunita.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]