Michail Petrovič Nastjukov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michail Petrovič Nastjukov
NarozeníRuské impérium
ÚmrtíRuské impérium
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Мěsto Uglič (Jaroslavská gubernie) z alba Scenérie oblastí podél Volhy z Tveru do Kazaně, 1867
Rybinsk

Michail Petrovič Nastjukov byl ruský fotograf působící v 19. století, čestný občan, moskevský cechovní mistr malby.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studoval na Carské akademii umění v Petrohradě. Fotografoval od roku 1858. V roce 1860 založil firmu v Nižním Novgorodu, v roce 1862 v Moskvě. V polovině 60. let měl také pobočku v Kostromě. Na veletrhu v Nižním Novgorodu v roce 1863 provozoval stánek s fotografiemi, který navštívil cesarevič Alexandr III. Alexandrovič. Poté fotograf otevřel salón na adrese Bolšaja Pokrovka v Golikovově domě, kde pracoval až do roku 1877. Od roku 1868 byl pod záštitou dědice careviče Alexandra III. Alexandroviče, kterého v roce 1869 doprovázel na cestě po zemi.[1] Z významných fotografů u Nastjukova studovali jako učni Andrej Karelin a Maxim Petrovič Dmitrijev.

Nastjukov fotografoval v dubnu 1879 velkou povodeň v Moskvě. Album s pouličními snímky během povodní bylo věnováno generálnímu guvernérovi V. A. Dolgorukovi.

Je autorem fotografických alb[1] :

  • 1866–1867 – „Scenérie oblastí podél Volhy z Tveru do Kazaně“ – jedna z nejstarších památek ruské pohlednicové fotografie.
  • 1873 – „Fotografické album památek starověkého ruského umění“ na objednávku Akademie umění.
  • 1879 – Série fotografií o povodni v Moskvě.
  • 1883 – „Skupina Volosťských předáků, kteří se v květnu 1883 zúčastnili oslav moskevské korunovace císařských majestátů.“

V roce 1870 získal stříbrnou medaili „za zdárně provedené pohledy na různé ruské regiony“ na Celoruské průmyslové výstavě.[1] Ke konci své kariéry se Nastjukov účastnil s portréty na Moskevské fotografické výstavě roku 1882. V květnu 1882 byla pohřbena na hřbitově Vagankovského fotografova manželka Anna Fedorovna Nastjukova.

Poslední veřejná zpráva o práci Nastjukovova studia se objevila v srpnu 1883. Na základě vzpomínek umělce A. P. Bogolyubova Nastjukov svojí firmu prodal.

Adresy ateliérů M. P. Nastjukova[editovat | editovat zdroj]

  • od roku 1862 – Moskva, v Michajlovově domě
  • od roku 1869 v letních měsících – Nižnij Novgorod, veletrh, „ve fotografické linii“ a na ulici Bolšaja Pokrovka, v domě Golikova
  • od roku 1870 – Moskva, v domě Poznjakova
  • od 15. prosince 1875 – Moskva, v domě Belova
  • od prosince 1877 – Moskva, v domě Uměleckoprůmyslového muzea na Stroganově střední škole technické kresby
  • 1883 – přibližný rok ukončení profesionální činnosti

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Настюков, Михаил Петрович na ruské Wikipedii.

  1. a b c Бархатова Е. В. Настюков Михаил Петрович. runivers.ru

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Šipova T. N. Fotografy Moskvy — na pamjať buduščemu. 1839—1930: Albom-spravočnik. M.: Izd-vo objediněnija «Mosgorarchiv»; AO Moskovskije učebniki, 2001. s. 206.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]