Mezní stav přetvoření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mezní stav přetvoření je jeden z druhů mezních stavů v mechanice. Výpočet podle mezního stavu přetvoření (často též druhého mezního stavu) má prokázat, že normové resp. charakteristické zatížení nevyvolá přetvoření (např. sedání základů stavby), které by poškodilo konstrukci nebo změnilo polohu konstrukce.

Rozdělení dle druhu konsolidace[editovat | editovat zdroj]

  • Konečné
  • Částečné

Rozdělení dle přitížení základové půdy[editovat | editovat zdroj]

  • Celkové
  • Dílčí

Sedání[editovat | editovat zdroj]

Celkové sedání se skládá z počátečního (si), konsolidačního (sc) a sekundárního (ss)

s=si+sc+ss

Výpočet počátečního sedání[editovat | editovat zdroj]

– přitížení v základové spáře

F1 – funkce závisící na rozměrech základů a stlačující se vrstvy

F2 – funkce závisící na rozměrech základů a hloubce založení

Eu – modul deformace zeminy

b – šířka základu

v – Poisonův součinitel

Výpočet konsolidačního sedání[editovat | editovat zdroj]

Homogenní podloží[editovat | editovat zdroj]

– modul deformace zeminy

– tvarový součinitel

Nehomogenní podloží[editovat | editovat zdroj]

s – sedání uvažovaného bodu

– původní geostatické napětí

– výpočtový oedometrický modul i-té vrstvy základové vrstvy

Kritéria sedání[editovat | editovat zdroj]

Pro výpočet podle mezního stavu přetvoření je nutné určit:

  • Průměrné sedání
  • Nerovnoměrné sedání

Druhy nerovnoměrného sedání[editovat | editovat zdroj]

  • relativní průhyb
  • naklonění
  • úhlové přetvoření

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIMEK, Jiří; HOLOUŠOVÁ, Taťana. Zakládání Staveb 10. 2001. vyd. [s.l.]: Vydavatelství ČVUT 160 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]