Metoda CN křivek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Metoda CN křivek slouží k jednoduchému výpočtu odtoku při srážkoodtokové události na malých povodích. Srážka je rozdělena na ztráty a efektivní déšť podle čísla CN křivky, které reprezentuje vlastnosti povodí – půdní poměry, využití území (landuse) a předchozí vláhové podmínky. Použité vztahy jsou empirické, odvozené na základě analýzy dat z malých povodí v USA. Metoda se však uplatnila také v mnoha jiných zemích včetně České republiky.

Metoda byla vyvinuta americkou Službou na ochranu půd (Soil conservation service, metoda se označuje také jako SCS CN).

Základní předpoklad a odvození vztahu pro odtok[editovat | editovat zdroj]

U srážkoodtokové události se pro daný čas předpokládá, že poměr mezi skutečnou a maximální potenciální velikostí ztrát na povodí (v metodě se počítá se ztrátami jako celkem a označují se jako retence povodí) je stejný jako poměr mezi objemem odtoku a objemem srážky redukovaným o počáteční ztrátu:

  • – skutečná velikost ztrát (retence) od doby počátku odtoku
  • – maximální potenciální ztráta na povodí od doby počátku odtoku
  • – kumulativní odtoková výška (od počátku události po daný čas)
  • – kumulativní výška srážky (od počátku události po daný čas )
  • – počáteční ztráta (retence) na povodí v době, kdy ještě nedochází ke tvorbě odtoku

Jednotlivé složky mají délkový rozměr délky, tj. zpravidla mm nebo palce.

Skutečnou ztrátu je možno vyjádřit jako celkovou výšku srážky bez počáteční retence a bez výšky odtoku:

Dosazením do základní rovnice a její úpravou dostaneme výšku odtoku vyjádřenou jako

Počáteční retenci je doporučováno uvažovat jako pětinu maximální potenciální, tj. . V tom případě má rovnice tvar

Určení čísla CN křivky[editovat | editovat zdroj]

Maximální potenciální retence povodí je dána číslem CN křivky (anglicky curve number):

[palce]

[mm]

CN křivky nabývají hodnot od přibližně 30 (velké ztráty na povodí) do 100 (beze ztrát). Toto číslo se určuje z tabulek na základě:

  • hydrologické skupiny půd – reprezentuje infiltrační a retenční vlastnosti půdy (kategorie A až D)
  • využití území v povodí (landuse) – zohledňuje se vegetační pokryv, způsob obdělání pozemků
  • předchozích vláhových podmínek (PVP) – dáno úhrnem srážek v předchozích dnech

Pro povodí s různorodými vlastnostmi se výsledná hodnota CN určuje váženým průměrem.