Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic, tedy systémy, u kterých není nutno uvažovat kvantování fázového prostoru a spinovou závislost statistiky. Maxwellovým–Boltzmannovým rozdělením se řídí například molekuly.
Rozdělení je nazváno podle fyziků J. C. Maxwella a L. Boltzmanna, kteří zavedli statistický popis plynů jako systémů mnoha molekul a vypočetli rozdělení jejich rychlostí a energií.
Rozdělovací funkce
[editovat | editovat zdroj]Rozdělovací funkce fMB(E) určuje střední počet částic ve stavu s energií E:
kde:
- E je energie
- kB je Boltzmannova konstanta
- T je termodynamická teplota
- μ je chemický potenciál
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení platí pro energie , kde se neprojevují kvantové efekty. Pro nízké energie je potřeba použít Boseho–Einsteinovo rozdělení pro bosony a Fermiho–Diracovo rozdělení pro fermiony.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
- J. Kvasnica: Statistická fyzika. Academia, Praha, 1983, 1998
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení na Wikimedia Commons