Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení

Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic, tedy systémy, u kterých není nutno uvažovat kvantování fázového prostoru a spinovou závislost statistiky. Maxwellovým–Boltzmannovým rozdělením se řídí například molekuly.

Rozdělení je nazváno podle fyziků J. C. Maxwella a L. Boltzmanna, kteří zavedli statistický popis plynů jako systémů mnoha molekul a vypočetli rozdělení jejich rychlostí a energií.

Rozdělovací funkce[editovat | editovat zdroj]

Rozdělovací funkce fMB(E) určuje střední počet částic ve stavu s energií E:

kde:

E je energie
kB je Boltzmannova konstanta
T je termodynamická teplota
μ je chemický potenciál

Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení platí pro energie , kde se neprojevují kvantové efekty. Pro nízké energie je potřeba použít Boseho–Einsteinovo rozdělení pro bosony a Fermiho–Diracovo rozdělení pro fermiony.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
  • J. Kvasnica: Statistická fyzika. Academia, Praha, 1983, 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]