Martin Lukeš (ekonom)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Ing. Mgr. Martin Lukeš, Ph.D.
Narození17. prosince 1976 (47 let)
Povolánípsycholog a ekonom
DětiŠtěpán Lukeš
Natálie Lukešová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Martin Lukeš (* 17. prosince 1976) je český profesor v oboru Podniková ekonomika a management. Od roku 2022 působí ve funkci Prorektora pro vědu, výzkum a doktorské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Před svým nástupem do funkce Prorektora působil mezi lety 2014 až 2022 ve funkci Proděkana pro vědu, výzkum a doktorské studium na Fakultě podnikohospodářské (FPH). Na téže fakultě působí již od roku 2003, kdy zde započal doktorské studium, posléze získal titul docenta a následně profesora.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Martin Lukeš dokončil v roce 2001 magisterské studium na VŠE v oboru ekonomie a management a následně v roce 2003 magisterské studium na Univerzitě Karlově v oboru Psychologie.  Od roku 2003 působil na VŠE nejen v navazujících typech studia, ale i profesně. Do roku 2006 působil jako Asistent na Katedře psychologie a sociologie řízení, dále od roku 2006 jako Ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE, zároveň také jako Odborný asistent na Katedře psychologie a sociologie řízení; od roku 2015 jako docent na Katedře manažerské psychologie a sociologie (2014) a na Katedře podnikání (od 2015). Dále pokračoval do funkce Zástupce vedoucí Katedry podnikání (2015-2018), Proděkana pro vědu, výzkum a doktorské studium, vedoucího Katedry podnikání a nyní od roku 2022 je prorektorem pro vědu, výzkum a doktorské studium.[1]

Pracovní zkušenosti sbíral již dříve i mimo VŠE, kdy působil v ACE Media ventures, Inc. v roli koordinátora náboru zaměstnanců. Následně v roce 2003 pracoval ve společnosti Siemens, s.r.o. jako konzultant HR leadership developmentu. V letech 2002 až 2005 navštívil jako hostující vědecký pracovník Institut für Arbeits-, Organisations- und Sozialpsychologie na Technische Universität Dresden (Technické univerzitě v Drážďanech). Od roku 2010 se jako spoluzakladatel podílel na rozvoji MŠ, ZŠ i SŠ Da Vinci, kterou řídil mezi lety 2010 a 2012. Od roku 2012 je členem rady ve funkci právnické osoby.

Akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Martin Lukeš vyučuje či garantuje několik kurzů na VŠE v magisterském a doktorském studiu, především v oblasti podnikání, managementu a vědeckých metod. V minulosti také organizoval mezinárodní letní školy Psychology of Entrepreneurship (Praha, 2010, 2011), kde sám vyučoval. Průběžně přednáší pro skupiny studentů z USA, VB, Španělska, Ruska či Německa.

Ve svých vědeckých publikacích se věnuje různým aspektům podnikání, jako jsou genderové rozdíly (Feldmann a kol. 2020[2]), pracovní hodnoty (Lukeš a kol. 2019[3]), rodinné firmy (Dvouletý a kol. 2019[4], Machek a kol. 2019[5], Hnilica a kol. 2019[6]) a inovace (Lukeš a kol. 2017[7]). Přispěl i do problematiky start-upů a podnikatelských inkubátorů (Lukeš a kol. 2019[8]), kurzů zvládání stresu mezilidských vztazích (tzv. RMT, Relational Mindfulness Training) (Vich a kol. 2020[9]) a ekonomické soběstačnosti (Tosun a kol. 2018[10]). Oblast českého podnikatelského prostředí posunul např. v publikacích Hnilica a kol. (2019)[6] a Dvouletý a kol. (2018)[11].

O českém podnikatelském prostředí vydal i knižní publikace Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic[12] a Podnikání v České republice[13]. O psychologických aspektech podnikání pojednávají knihy Psychologie podnikání[14] a Entrepreneurship: A Psychological Approach[15]. Za své články i knihy byl opakovaně oceněn FPH (2008, 2013, 2016). V roce 2019 se umístil na prvním místě v ocenění rektorky za nejlepší odborný článek. Během svého působení na VŠE byl zapojen i do mnoha projektů GAČR (např. Revize vlivu otevřených kanceláří na výkonnost a duševní pohodu: případ coworkingu) a TAČR (např. Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstaných a mikropodniků), v obou případech jako vedoucí řešitelského týmu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Vedení VŠE [online]. Vysoká škola ekonomická v Praze, rev. 2018-07-11 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ FELDMANN, M.; LUKEŠ, M.; UHLANER, L. M. Disentangling succession and entrepreneurship gender gaps: Gender norms, culture, and family. Small Business Economics. 2020. DOI 10.1007/s11187-020-00430-z. 
  3. ↑ LUKEŠ, M.; FELDMANN, M.; VEGETTI, F. Work values and the value of work: Different implications for young adults’ self-employment in Europe. The Annals of the American Academy of Political and Social Science. 2019, s. 156–171. DOI 10.1177/0002716219828976. 
  4. ↑ DVOULETÝ, O.; LUKEŠ, M.; VANCEA, M. Individual level and family background determinants of young adults’ unemployment in Europe. Empirica. 2019, s. 389-409. DOI 10.1007/s10663-018-9430-x. 
  5. ↑ MACHEK, O.; HNILICA, J.; LUKEŠ, M. Stability of family firms during economic downturn and recovery. Journal of East European Management Studies. 2019, s. 566-588. DOI 10.5771/0949-6181-2019-4-566. 
  6. ↑ a b HNILICA, J.; a kol. The role of responsible ownership and family in privately held firms with multiple owners: Preliminary findings from the Czech Republic. Central European Business Review. 2019, s. 1-17. DOI 10.18267/j.cebr.231. 
  7. ↑ LUKEŠ, M.; STEPHAN, U. Measuring employee innovation: A review of existing scales and the development of the innovative behavior and innovation support inventories across cultures. International Journal of Entrepreneurial Behavior & Research. 2017, s. 136-158. DOI 10.1108/IJEBR-11-2015-0262. 
  8. ↑ LUKEŠ, M.; LONGO, M. C.; ZOUHAR, J. Do business incubators really enhance entrepreneurial growth? Evidence from a large sample of innovative Italian start-ups. Technovation. 2019, s. 25-34. DOI 10.1016/j.technovation.2018.07.008. 
  9. ↑ VICH, M.; LUKEŠ, M.; BURIAN, J. Out of sight, out of mind? Exploring the long-term effects of Relational Mindfulness Training (RMT). Journal of Contextual Behavioral Science. 2020, s. 162-171. DOI 10.1016/j.jcbs.2020.04.001. 
  10. ↑ TOSUN, J.; a kol. Perceived economic self-sufficiency: a country- and generation-comparative approach. European Political Science. 2018. DOI 10.1057/s41304-018-0186-3. 
  11. ↑ DVOULETÝ, O.; a kol. Are publicly funded Czech incubators effective? The comparison of performance of supported and non-supported firms. European Journal of Innovation Management. 2018, s. 543-563. DOI 10.1108/EJIM-2-2018-0043. 
  12. ↑ Success factors and volunteerism in non-profit organizations in the Czech Republic. Příprava vydání Jiří Novotný, Martin Lukeš. Prague: Oeconomica Publ 167 s. ISBN 978-80-245-1474-1. 
  13. ↑ LUKEŠ, Martin; JAKL, Martina. Podnikání v České republice. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká Škola Ekonomická v Praze, Nakl. Oeconomica 133 s. (Odborná kniha s vědeckou redakcí). ISBN 978-80-245-1884-8. 
  14. ↑ Psychologie podnikání: osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. Příprava vydání Martin Lukeš, Ivan Nový. Vyd. 1. vyd. Praha: Management Press 261 s. ISBN 978-80-7261-125-6. 
  15. ↑ LUKEŠ, Martin; LAGUNA, Mariol. Entrepreneurship: A Psychological Approach. Praha: Oeconomica, 2010. 216 s. ISBN 978-80-245-1642-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Lukeš_(ekonom)&oldid=23837263“