Přeskočit na obsah

Marže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Marže v ekonomii vyjadřuje výnos z prodeje, jde o podíl mezi ziskem a prodejní cenou. Zisk je zde rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (tj. bez započítání provozních nákladů) na pořízení ekonomického statku (zboží, služby).[1] Marže se vyjadřuje v procentech nebo absolutně (pak ji označujeme jako zisk).[2] Při výpočtu marže v procentech představuje prodejní cena základ 100 %, a proto výsledek nemůže překročit hranici 100 %. Naopak obchodní přirážka při výpočtu vychází z nákupní ceny a hranici 100 % překročit může.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Marže je pojem používaný ve finanční analýze a v běžných obchodních podmínkách. Prodejní cena i nákupní cena vždy musí být ve výpočtu shodně bez DPH pro správný výpočet v absolutní hodnotě. Pro výpočet v relativní hodnotě (tedy v %) může být s DPH i bez DPH, vždy opět ale shodně. Do výpočtu nikdy nelze zahrnout jednu z cen s DPH a druhou bez DPH, jak se v českých obchodních podmínkách často chybně deklaruje.

Marže v procentech

[editovat | editovat zdroj]

U výpočtu marže je v čitateli zlomku rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (tj. zisk bez započítání provozních nákladů). Prodejní cena představuje základ (100 %) a je proto ve jmenovateli zlomku Marže obvykle nemůže dosáhnout hodnoty 100 a více procent.

Výpočet je podle vzorce:[2] nebo také

Pokud je "marže" uvedena v hodnotě vyšší než 100 %, jedná se v naprosté většině případů o obchodní přirážku. Obtížná dosažitelnost marže v hodnotě 100 % u je daná tím, že vždy existuje nenulová pořizovací cena (nákup), a do ní se správně musí počítat všechny vstupy a náklady související s pořízením, včetně krátko- i dlouhodobých nákladů, režií, odpisů, kurzových rozdílů apod.

Občasně popisované příklady, kdy marže dosahuje hodnoty 100 a více procent předpokládají, že vstupní náklady na pořízení (nákup) jsou záporné. Tedy že za výdaje spojené s nákupem neplatí odběratel, ale dodavatel. Takové situace ale ve skutečném ekonomickém životě nenastávají, nebo se dějí výjimečně a krátkodobě. Dlouhodobé fungování takového prodeje je pro dodavatele ekonomicky nevýhodné (namísto zisku tvoří ztrátu, protože prodává za zápornou cenu). Jakýkoliv takový dodavatelsko-odběratelský vztah v dlouhodobém horizontu vždy zanikne, nebo změní podobu ze ztrátového na vyrovnaný, nebo ziskový prodej.

Pro výpočet marže v excelu za rovnítko napíšeme jednoduchý vzorec:

  • = Prodejní cena - nákupní cena/prodejní cen * 100 (místo *100 lze změnit buňku z obecný na procenta)
  • Buňka A1 - nákupní cena
  • Buňka B1 - prodejní cena
  • Buňka C1 - marže
  • "C1" =(B1-A1)/B1*100

Pro výpočet výsledné ceny, pokud je marže X (prodejní cenu z nákladů a marže):

  • = náklady / (1 - marže v %)

Konkrétní příklady:

[editovat | editovat zdroj]
  • Pokud je nákupní cena zboží 50 Kč a je prodáváno za 60 Kč, je:
  • Pokud je nákupní cena zboží 50 Kč a je prodáváno za 100 Kč, je:
  • Pokud je nákupní cena zboží 50 Kč a prodejní 200 Kč, je:
  1. Marže, obchodní přirážka, rabat: jak se tyto pojmy liší? [online]. 2019-03-07 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  2. a b ŘEHULKA, Pavel. Marže, rabat, přirážka… a jak se počítají. www.pavelrehulka.cz [online]. 2019-06-01 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HLADILOVÁ, Lucie; HLADIL, Lukáš. Jak se počítá marže, obchodní přirážka a rabat. Vedeme Účto [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 
  • VESECKÝ, Zdeněk. Neumíte spočítat marži? Pak radši vraťte živnostenský list. Podnikatel.cz [online]. 2015-10-16 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]