Lucia Berlinová
| Lucia Berlinová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Brown |
| Narození | 12. listopadu 1936 Juneau |
| Úmrtí | 12. listopadu 2004 (ve věku 68 let) Marina del Rey |
| Povolání | spisovatelka |
| Témata | literární tvorba |
| Významná díla | A Manual for Cleaning Women |
| Ocenění | Americká knižní cena (1991) |
 oficiální stránka | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Lucia Berlinová (12. listopadu 1936 Juneau Aljaška – 12. listopadu 2004 Marina del Rey u Los Angeles) byla americká spisovatelka, která převážnou část své tvorby věnovala psaní povídek. Proslulosti dosáhla až posmrtně.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Berlinová se narodila jako dcera důlního inženýra. Rodina se s ním stěhovala po hornických městečkách na Aljašce, v Idaho, Kentucky a Montaně. V deseti letech onemocněla skoliózou, v důsledku čehož byla později nucena nosit korzet.
Někteří literární kritici rozdělují život Berlinové do několika období. První trvalo do roku 1946, které její rodina strávila stěhováním. Dalším bylo mládí v letech 1947–1954, které Berlinová prožila v Arizoně a v Chile. Od roku 1955 studovala na univerzitě v Novém Mexiku žurnalistiku. V letech 1954–1968 žila kromě Nového Mexika v New Yorku a Mexiku. V tomto časovém rozmezí prožila tři neúspěšná manželství, z nichž jí zůstali čtyři synové, o něž se musela starat.[1] Sedmdesátá a osmdesátá léta byla v jejím životě komplikovaná. Postupně vystřídala několik zaměstnání, mj. pracovala jako recepční v nemocnici, uklízečka, asistentka lékaře a spojovatelka. Zároveň se potýkala se závislostí na alkoholu a absolvovala několik odvykacích kůr.[2] V letech 1991–1992 pobývala v Mexico City, kde pečovala o sestru Sally, která umírala na rakovinu. Od roku 1994 vedla na coloradské univerzitě v Boulderu kurzy tvůrčího psaní. V roce 2000 musela s touto činností v důsledku zhoršujícího se zdraví skončit.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Až na dva nedokončené romány z počátku 60. let se Berlinová věnovala výhradně psaní povídek. Jsou převážně autobiografické. Zachycuje v nich bez příkras a patosu pohnuté etapy svého života. Vystupují v nich její rodinní příslušníci: otec, matka, sestra, manžel závislý na drogách a další příbuzní. Popisuje pobyty na odvykacích kůrách, provoz ve velké nemocnici i práci zdravotní sestry u lékaře. V češtině dosud vyšel v překladu Martiny Knápkové výbor z povídek s názvem Manuál pro uklízečky. Překlad byl v roce 2020 nominovaný na cenu Magnesia Litera.
V roce 2024 vydává nakladatelství Argo další sbírku povídek Večer v ráji, opět v překladu Martiny Knápkové.[3]
Výbor z publikací:
- A Manual for Cleaning Ladies (1977)
- Angels Laundromat (1981)
- Homesick (1991) – za tento svazek povídek obdržela Americkou knižní cenu
- So Long (1993)
- Where I Live Now (1999)
- A Manual for Cleaning Women (2015)
- Evening in Paradise (2018) – výbor z povídek
- Welcome Home (2018) – výběr z korespondence
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BERLINOVÁ, Lucia. Manuál pro uklízečky. Praha: Argo, 2019. 259 s. ISBN 978-80-257-2635-8. Kapitola Dvořáková, Alena, Čpavkem a vanilkou, s. 251–259.
- ↑ Biogram na Československé bibliografické databázi.
- ↑ PEŘINA, Jakub. Jak jsou na tom čeští nakladatelé? O knižním trhu s Hanou Gelnarovou z Arga [online]. 2024-02-03 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Berlinová v pořadu ČRo 2
- Recenze Johany Kudrnové na sbírku Manuál pro uklízečky
- Rozhovor se spisovatelkou
- Stránka věnovaná autorce Archivováno 2. 9. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
- Článek Rebeccy Bengal o Berlinové v The Paris Review (anglicky)
