Lovers (muzikál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lovers je americký muzikál z roku 1974 s hudbou Stevea Sternera a textem a knihou Petera del Valleho.

Postavami je v něm šest homosexuálních mužů, kteří tvoří tři páry: jeden pár středního věku, jeden pár chlapců, kteří právě dokončili vysokou školu, a pár dvou starších mužů.

Lovers byl otevírací produkcí společnosti homosexuálního divadla „The Other Side of Silence“ (TOSOS). Po úspěchu i mimo homosexuální publikum byla inscenace přesunuta a 27. ledna 1975 byla premiérována v Players Theater na MacDougal Street, kde se hrála 118krát.[1]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se měl muzikál hrát pouze několikrát v únoru 1974, byl z důvodu neočekávaného úspěchu opakován i v říjnu daného roku.

Jeho slogan zněl „The Musical That Proves It’s No Longer Sad to Be Gay“ (překlad: „Muzikál, který dokazuje, že již není smutné být gay“). Dokonce i slova jedné z písní („Somehow I’m Taller) říkají: „No longer sad about being gay.” (překlad: “Už nejsem smutný, že jsem gay.”)

Autoři se rozhodli toto dílo zaměřit na vztahy plné lásky a oddanosti, bez nahoty a sexu. Dokonce i polibky byly omezeny, v průběhu celého muzikálu proběhne dojde pouze k jednomu. Jediné číslo, které se tomuto konceptu vymyká, je „The Trucks“.

Hudební číslo „Somehow I’m Taller“ bylo inspirováno číslem „I’m Gay“ z muzikálu Let My People Come.[1]

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

K produkci je k nalezení několik recenzí, například od Michaela Feingolda. Ten nazývá muzikál jako ‚revue about the joys and woes of gay „married“ couples‘ (překlad: ‚revue o radostech a strastech homosexuálních „ženatých“ párů) a porovnává zacílení muzikálu na speciální publikum k filmům od Blaxploitation. Text od Petera del Valleho nepovažuje za nápaditý, ale spíše za přitažlivý a zábavný pro dané diváky, a to i přesto, že nepřináší žádná překvapení.[2]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Muzikál je vystaven z epizod ze životů daných párů, nejedná se tedy o kontinuální sled událostí. Mezi diskutovaná témata patří (sado-)masochismus (píseň „Belt & Leather“ opěvuje fyzické tresty), fetišizace, smrt dlouhodobého partnera, seznamování se, podvádění a důvěra, a také promiskuita a hraní rolí (existuje ženská a mužská role ve vztahu dvou mužů?). Spousta z témat není primárně zaměřená na gaye, a proto mohou dosáhnout i k širšímu publiku.

Některá z témat se však týkají přímo homosexuálního života – například boj o patřičné místo homosexuálů ve společnosti, jak je předvedeno v písních Celebrate a Somehow I’m Taller.

Některá čísla jsou hrána žesťovými nástroji ve stylu 40. a 50. let, jedno z nich je balada, spousta písní je v rock’n’rollu 50. let, některá jsou country and western.

Hudební čísla[editovat | editovat zdroj]

První jednání

  • „Lovers“ – Company
  • „Look At Him“ – Eddie & Freddie
  • „Make It“ – Harry & Dave
  • „I Don’t Want To Watch TV/20 Years“ – Company
  • „Somebody, Somebody Hold Me“ – Dave
  • „Belt & Leather“ – Harry & Dave
  • „There Is Always You“ – George
  • „Celebrate/Hymn“ – Company
  • „Somehow I’m Taller“ – Eddie, George & Company

Druhé jednání

  • „Role Playing“ – George & Spencer, Freddie & Eddie
  • „Argument“ – George & Spencer
  • „Where Do I Go From Here?“ – Freddie with George, Harry & Dave
  • „The Trucks“ – Spencer, Harry & Company
  • „Don’t Betray His Love“ – George & Company
  • „Help Him Along“
  • „You Came To Me as a Young Man“ – Spencer
  • „Lovers (Reprise)“ – Company
  • „Somehow I’m Taller (Reprise)“ – Company

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Postava Původní obsazení v The Basement Theater[3] Obsazení v Players Theatre[4]
Freddie Martin Rivera Martin Rivera
Eddie Jerry Bell Michael Cascone
Harry David Fernandez John Ingle
Dave Joe Esquibel Robert Sevra
Spencer Peter del Valle Reathel Been
George Barret Keller Garry Sneed

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b WOLLMANN, Elizabeth L. Hard Times: The Adult Musical in 1970s New York City. [s.l.]: Oxford University Press., 2012. ISBN 978-0-19-974748-1.. S. 50–57. 
  2. FEINGOLD, Michael. The Gay Escape. Village Voice. 1975-02-24. Dostupné online. 
  3. FITZPATRICK, Jerry. Lovers. David Magazine 4. 1974-08, s. 50–52. Dostupné online. 
  4. BARNES, Clive. Lovers, a New Homosexual Musical. New York Times. 1975-01-28. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]