LoRaWAN

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

LoRaWAN je síť, na níž LoRa pracuje, a může být využívána IoT zařízeními v obtížně připojitelných oblastech.[1] Je protokolem MAC úrovně druhé OSI komunikační vrstvy pro řízení přístupu pro správu komunikace mezi branami a koncovými zařízeními, který spravuje LoRa Alliance[2].

Technická specifikace a princip[editovat | editovat zdroj]

Verze 1.0 specifikace LoRaWAN byla vydána v červnu 2015[3]. Obecně lze LoRaWAN považovat za WiFi pro připojení IoT zařízení. LoRaWAN definuje komunikační protokol a architekturu sítě, zatímco fyzická vrstva LoRa obstará vlastní komunikaci po radiových vlnách. LoRaWAN zajišťuje správu komunikačních frekvencí, přenosové rychlosti a napájení pro všechna zařízení.[4] Zařízení v síti jsou asynchronní a vysílají, když mají k dispozici data k odeslání. Data vyslaná koncovými zařízeními jsou přijímána vícenásobnými branami, ty předávají datové pakety centralizovanému síťovému serveru.[5] Síťový server filtruje duplicitní pakety, provádí kontroly zabezpečení a spravuje síť. Data jsou poté předávána na aplikační servery.[6] Tato technologie vykazuje vysokou spolehlivost pro mírné zatížení, nicméně má některé problémy s výkonem související s odesláním potvrzení.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LoRa na anglické Wikipedii.

  1. PECH, Jiří. IoT technologie: LoRa a LoRaWAN (3/5). eMan [online]. 2019-02-19 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (česky) 
  2. LoRa Alliance
  3. LoRaWAN R1.0 Open Standard Released for the IoT
  4. "LoRaWAN for Developers". www.lora-alliance.org k 2018-09-21.
  5. "Low Power, Wide Area Networks Explained" www.link-labs.com k 2018-09-21.
  6. LoRaWAN: What is it? [online]. LoRa Alliance, 2015 [cit. 2018-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-24. (En) 
  7. BANKOV, D.; KHOROV, E.; LYAKHOV, A. On the Limits of LoRaWAN Channel Access. 2016 International Conference on Engineering and Telecommunication (EnT). November 2016, s. 10–14. Dostupné online. DOI 10.1109/ent.2016.011. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]