Kymijoki
Vzhled
Souřadnice: 61°4′56,22″ s. š., 26°11′5,4″ v. d.
Kymijoki | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 204 km |
Plocha povodí | 37 200 km² |
Průměrný průtok | 295 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Päijänne 61°4′56,22″ s. š., 26°11′5,4″ v. d. 78,3 m n. m. | |
Ústí | |
Finský záliv 60°27′16,08″ s. š., 26°35′1,28″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Finsko (Uusimaa, Päijät-Häme, Kymenlaakso) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kymijoki je řeka ve jižní části Finska (provincie Uusimaa, Päijät-Häme a Kymenlaakso). Je 204 km dlouhá. Povodí má rozlohu 37 200 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Řeka odtéká z jezera Päijänne. Protéká přes řadu jezer a protíná vysočinu Salpausselkä, přičemž vytváří peřeje a vodopády. Ústí pěti rameny do Finského zálivu Baltského moře. V povodí řeky se nachází více než 600 jezer.
Vodní stav
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok vody činí 295 m³/s a maximální přibližně 700 m³/s. Maxima dosahuje v červnu na přelomu jara a léta. Zamrzá na začátku prosince a rozmrzá na konci dubna nebo na začátku května.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Využívá se k plavení dřeva a zisku vodní energie. V ústí leží mořský přístav Kotka.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кюми-йоки“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kymijoki na Wikimedia Commons