Přeskočit na obsah

Krasnyj Krym

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krasnyj Krym
Krasnyj Krym
Základní údaje
Vlajka
Typlehký křižník
Třídatřída Světlana
Zahájení stavby1914
Spuštěna na vodu1915
Uvedena do služby27. února 1927
Takticko-technická data
Výtlak6 833 tn standardní
7 999 tn plný
Délka158,4 m
Šířka15,4 m
Pohon2 turbínová soustrojí
12 kotlů
46 300 shp
Rychlost29,6 uzlů
Posádka648
Pancíř75mm boky
25mm paluba
30mm věže
Výzbroj(po dokončení):
15× 130 mm (15×1)
4× 63 mm
4× 12,7 mm

Krasnyj Krym byl lehký křižník třídy Světlana, jež byla původně stavěna pro Ruské carské námořnictvo, ale nakonec byly tři její jednotky, po mnohaletém zpoždění, dokončeny pro Sovětské námořnictvo.

Křižník se nejprve jmenoval Světlana a měl být první lodí své třídy. Jeho stavba začala v Revalu v roce 1914 a v roce 1915 byl spuštěn na vodu. Stavbu však následně přerušila únorová revoluce v Rusku. Trup musel být odtažen do Petrohradu a dokončen byl až v roce 1927, v rámci prvního pětiletého plánu na obnovu flotily. Dostavba lodi proběhla podle upraveného projektu v podobě lehkého křižníku. Jméno Světlana bylo změněno na Profintern a později na Krasnyj Krym.

Hlavní výzbroj lodi tvořilo 15 kusů 130mm kanónů, z nichž šest bylo umístěno v kasematách a devět v jednohlavňových věžích. Původní lehkou výzbroj později nahradilo šest 100mm kanónů, 10 kusů 37mm kanónů, sedm 12,7mm kulometů a šest 533mm torpédometů. Loď byla vybavena pro nesení 100 námořních min a dvou hydroplánů.

Krasnyj Krym byl nasazen ve druhé světové válce, přičemž operoval v rámci Černomořského loďstva. Válku přečkal a nějakou dobu také sloužil jako cvičná loď. Na konci 50. let byla loď pravděpodobně sešrotována (existují i verze hovořící o jejím potopení při zkouškách protilodních střel).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soviet cruiser Krasnyi Krym na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]