Komplement (lingvistika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Komplement je v gramatice slovo, fráze nebo věta (klauze) nezbytná pro doplnění významu daného výrazu.[1][2] Komplementy jsou často také argumenty (výrazy, které doplňují význam přísudku/predikátu).

Predikativní, podmět a doplňky předmětu[editovat | editovat zdroj]

V mnoha anglických praktických gramatikách se termíny subject complement (doplněk podmětu) a object complement (doplněk předmětu) používají pro označení predikativních výrazů (jako například predikativních adjektiv a substantiv), které slouží k přiřazení vlastnosti podmětu nebo předmětu:[3]

Ryan is upset. (Ryan je rozzlobený.) – Predikativní přídavné jméno jako doplněk podmětu
Rachelle is the boss. (Rachelle je šéfka.) – Predikativní podstatné jméno jako doplněk podmětu
That made Michael lazy. (To způsobilo, že je Michael líný.) – Predikativní přídavné jméno jako doplněk předmětu
We call Rachelle the boss. (Rachelle říkáme šéfka.) – Predikativní podstatné jméno jako doplněk předmětu

Tato terminologie se používá v knižních gramatikách:[4]

Typ Sloveso Příklad Prvky
SV intranzitivní The sun is shining. (Slunce svítí.) podmět, sloveso
SVO monotranzitivní That lecture bored me. (Ta přednáška mě nudila.) podmět, sloveso, předmět
SVC sponové Your dinner seems ready. (Vaše večeře se zdá připravená.) podmět, sloveso, doplněk podmětu
SVA sponové My office is in the next building. (Moje kancelář je ve vedlejší budově.) podmět, sloveso, příslovečné určení
SVOO ditranzitivní I must send my parents an anniversary card. (Musím poslat rodičům pohlednici k výročí.) podmět, sloveso, nepřímý předmět, přímý předmět
SVOC komplexně-tranzitivní Most students have found her reasonably helpful. (Většina studentů ji považovala za přiměřeně ochotnou.) podmět, sloveso, předmět, doplněk předmětu
SVOA komplexně-tranzitivní You can put the dish on the table. (Jídlo můžeš položit na stůl.) podmět, sloveso, předmět, příslovečné určení

Mnoho moderních teorií syntaxe se však této terminologii vyhýbá, a výrazy uvedené polotučně zpravidla považují za součást predikátu věty, což znamená, že je nepovažují ze komplementy podmětu nebo předmětu, ale spíše o vlastnosti, které jsou podmětu nebo předmětu predikovány.

The Cambridge Grammar of the English Language[5] používá termín „predikativní komplement“ v obou významech a přesouvá terminologické rozlišování na sloveso:

Ed seemed quite competent. (Ed vypadal docela kompetentně.) – složené intranzitivní sloveso s predikativním komplementem
She considered Ed quite competent. (Považovala Eda za docela kompetentního.) – složené tranzitivní sloveso s predikativním komplementem [6]

Argument slovesa[editovat | editovat zdroj]

V mnoha moderních gramatikách (například v těch, které vycházejí z teorie X s pruhem) se argumentům slovesného predikátu říká komplement. Dá se říci, že to je v současnosti převládající pojetí termínu „komplement“ v lingvistice. V tomto pojetí se podmět často za komplement slovesa nepovažuje.[7]

He wiped the counter. (Otřel pult.) – the counter je předmětový argument slovesa wiped.
She scoured the tub. (Vydrhla vanu.) – the tub je předmětový argument slovesa scoured.

I když je to méně běžné, někdy rozšiřujeme toto vyvozování na podmětové argumenty:[8]

He wiped the counter. (Otřel pult.) – He je podmětový komplement slovesa wiped.
She scoured tub. (Vydrhla vanu.) – She je doplněk podmětový komplement slovesa scoured.

V těchto příkladech jsou podmětové a předmětové argumenty považovány za komplementy. V této oblasti se tedy termíny komplement a argument překrývají ve význam i použití. Všimněte si, že tyto postupy bere doplněk podmětu být něco velmi různé/jiný/odlišný od doplňky podmětu tradiční gramatiky, což jsou predikativní výrazy, jak bylo zmíněno výše.

V širokém pojetí[editovat | editovat zdroj]

Ve velmi obecném pojetí je komplement jakýkoli výraz nezbytný k tomu, aby jiný výraz byl „úplný“:[9]

with the class (se třídou) – NP the class je komplementem předložky with.
Jim will help. (Jim bude pomáhat.) – Hlavní sloveso help je komplementem pomocného slovesa will.
Chris gave up. (Chris to vzdal.) – Příslovečná částice up je komplementem slovesa gave.
as a friend (jako přítel) – NP a friend je komplementem předložky as.

V tomto širokém pojetí mnohé komplementy nejsou argumenty. Koncept argumentů je svázán s konceptem predikátu jiným způsobem než koncept komplementů.

Adjunkt je v lingvistice nepovinná (fakultativní) nebo strukturálně postradatelná část věty nebo fráze, jejíž odstranění zbytek věty neovlivní jinak než odstraněním pomocných informací. Podrobnější definice adjunktu zdůrazňuje jeho atribut jako modifikující tvar, slovo nebo frázi závisející na jiném tvaru, slově nebo frázi tak, že adjenkt je prvkem větné struktury s adverbiální funkcí. Adjunkt není argument nebo predikativní výraz, a argument není adjunkt. Rozlišování argumentů a adjunktů je základním prvkem většiny teorií syntaxe a sémantiky. Termíny použité pro označování argumentů a adjunktů se v různých teoriích mohou lišit. Některé závislostní gramatiky například místo adjunkt používají termín okolnost (circonstant) a vycházejí z Tesnièra (1959).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Complement (linguistics) na anglické Wikipedii.

  1. Viz Krystal (1997:75).
  2. Dobrý přehled různých použití termínu komplement viz Matthews (1981:142f.) a Huddleston (1988:note 2).
  3. Pro příklady gramatik, které využívají termíny doplněk podmětu a doplněk předmětu pro označení predikativních výrazů viz Matthews (1981:3ff.), Downing a Locke (1992:64f.), Thomas (1993:46, 49), Brinton (2000:183f.).
  4. Quirk et al. (1985) viz zvláště strany 728-729
  5. Huddleston a Pullum (2002)
  6. Huddleston a Pullum (2002) str. 216
  7. Příklady tohoto „úzkého“ chápání komplementů jsou například v Lester (1971:83), Horrocks (1987:63), Borsley (1991:60ff.), Cowper (1992:67), Burton-Roberts (1997:41), Fromkin et al. (2000:119).
  8. Příklady teorií, které považují podmět za komplement maticového slovesa (predikátu), uvádí například Matthews (1981:101), Pollard a Sag (1994:23), Miller (2011:56).
  9. Pro vysvětlení komplementů v tomto směru viz Radford (2004:329)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Borsley, R. 1991. Syntactic theory: A unified approach. Cambridge, MA: Blackwell Publishers.
  • Brinton, L. 2000. The structure of modern English. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company.
  • Burton-Roberts, N. 1997. Analysing sentences: An introduction to English grammar. London: Longman.
  • Cowper, E. 2009. A concise introduction to syntactic theory: The government-binding approach. Chicago: The University of Chicago Press.
  • Crystal, D. 1997. A dictionary of linguistics and phonetics, 4th edition, Oxford, UK: Blackwell.
  • Downing, A. and P. Locke. 1992. English grammar: A university course, second edition. London: Routledge.
  • Fromkin, V. et al. 2000. Linguistics: An introduction to linguistic theory. Malden, MA: Blackwell Publishers.
  • Horrocks, G. 1986. Generative Grammar. Longman: London.
  • Huddleston, R. 1988. English grammar: An outline. Cambridge, UK: Cambridge University Press.
  • Huddleston, Rodney and Geoffrey K Pullum, 2002, The Cambridge Grammar of the English Language, Cambridge, Cambridge University Press. ISBN 0521431468
  • Lester, M. 1971. Introductory transformational grammar of English. New York: Holt, Rinehart and Winston, Inc.
  • Matthews, P. 1981. Syntax. Cambridge, UK: Cambridge University Press.
  • Miller, J. 2011. A critical introduction to syntax. London: continuum.
  • Pollard, C. and I. Sag. 1994. Head-Driven Phrase Structure Grammar. Chicago: The University Press of Chicago.
  • Quirk, Randolph, Sidney Greenbaum, Geoffrey Leech and Jan Svartvik, 1985, A Comprehensive Grammar of Contemporary English, Longman, London ISBN 0582517346.
  • Radford, Andrew. 2004. English syntax: An introduction. Cambridge, UK: Cambridge University Press.
  • Thomas, L. 1993. Beginning syntax. Oxford, UK: Blackwell.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]