Kohoutí zápasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kohoutí zápas v Indii

Kohoutí zápasy je forma zábavy v některých oblastech světa, kdy proti sobě před publikem bojují dva kohouti. Kohouti jsou pro tyto zápasy speciálně šlechtěni.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Kohoutí zápasy vznikly patrně v Asii, v Indii jsou doloženy již v Harappském období, o málo později je pořádali i staří Peršané, Izraelité či Asyřané, od 5. stol. př. n. l. byly známy v Athénách[1] a o málo později i u Etrusků a Římanů. V raném novověku přišly do módy v Anglii a ve Španělsku, odkud se v koloniálním období rozšířily na americký kontinent.

Popis a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kovový nástavec tari, podobný malé dýce, Filipíny

Někdy může jít o boj na život a na smrt, a k tomuto účelu mohou mít kohouti upravené pařáty (s ostrými kovovými nástavci, anebo i namočené do jedu) pro rychlejší usmrcení protivníka. Takto vyzbrojení kohouti však mohou být nebezpeční i svým majitelům a divákům. V Indii a na Filipínách byly popsány i případy smrtelných zranění.[2] Na výsledek zápasu se uzavírají sázky, jedná se tedy o rozšířenou formu hazardu. Kohoutí zápasy se provozují zejména v oblasti jihovýchodní Asie (zejména Filipíny, Indonésie, Thajsko, jižní Indie), a také v Karibiku a Latinské Americe, kde však většinou cílem není usmrcení jednoho ze soupeřů. Na indonéském ostrově Bali jsou kohoutí zápasy zvané tabuh rah součástí některých náboženských rituálů a poražený kohout slouží jako krvavá oběť na usmíření zlých duchů.[3] V České republice a ostatních zemích EU, stejně jako ve Spojených státech, jsou kohoutí zápasy zakázané zákony na ochranu zvířat proti týrání.

Bojoví ptáci[editovat | editovat zdroj]

K zápasům jsou nejčastěji používání domácí kohouti speciálně vyšlechtěných plemen, označovaných jako bojovničky (např. malajská bojovnička, šamo, bojovnička novoanglická, kornyška), ale také samci jiných druhů ptáků, zejména frankolínů šedých (Francolinus pondicerianus) a orebic, především orebice čukar (Alectric chukar), ale také křepelek. Někdy bývají k zápasům používány také samičky polyandricky žijících perepelů. V Německu a v Rusku byly v 18. stol. analogicky používáni k zápasům domácí houseři speciálně vyšlechtěných plemen, např. štajnbašské bojové husy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J.-M. Roubineau, Les cités grecques. Paris: PUF 2015, str. 339.
  2. Master dies in rooster revolt [online]. 14 December 2010 [cit. 2020-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Couteau, Jean (2005). Bali Today: Love and social life, By Jean Couteau. Jakarta: Kepustakaan Populer Gramedia. s. 128-129