Klementina Burgundská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klementina Burgundská
Narození 1070
Úmrtí 1129 (ve věku 58–59 let)
Příbuzenstvo
otec Vilém I. Burgundský
matka Štěpánka
I. manžel Robert II. Flanderský
syn Vilém
syn Balduin VII. Flanderský
II. manžel Geoffroy I. Brabantský
syn Joscelin z Lovaně

Klementina Burgundská (10781133)[1] byla hraběnkou flanderskou, hraběnkou z Lovaně a dolnolotrinskou vévodkyní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Klementina byla jedním z mnoha potomků burgundského hraběte Viléma a Štěpánky, dcery Adalberta Lotrinského. Kolem roku 1090[2] byla provdána za budoucího flanderského hraběte Roberta. Z manželství se narodili dva nebo tři synové a možná i dcera. Dospělosti se dožil pouze nejstarší syn Balduin.

Rytířský[3] hrabě Robert považoval za svou povinnost udržovat v duchu rodinné tradice vztahy k východu, a proto patřil k těm, kteří odpověděli na výzvu papeže Urbana II. a přidal se s nepříliš početným vojskem k první křížové výpravě.[4] Klementina, propagátorka clunyjské reformy, byla po dobu manželovy nepřítomnosti jmenována flanderskou regentkou[1] a po jeho slavném návratu ze Svaté země společně učinili nadání několika církevním institucím. Roku 1097 údajně vzpomínala kterak Duch svatý přesvědčil hraběte Roberta, aby se vydal potírat proradné Turky ozbrojenou silou.[5]

Robert poslední roky svého života věnoval pendlování mezi znepřátelenými stranami anglického krále[6] a krále francouzského.[7] Byl ušlapán v bitvě u Meaux, když bojoval na straně francouzského Ludvíka VI. proti Theobaldovi z Blois. Flanderského hrabství se ujal syn Balduin.

Okolo roku 1121[8] se Klementina znovu provdala za ovdovělého Geoffroye z Lovaně a porodila mu syna Joscelina. Zdá se, že zemřela po roce 1133.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://fmg.ac
  2. www.genealogie-mittelalter.de
  3. FLORI, Jean. Rytíři a rytířství ve středověku. Praha : Vyšehrad, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7021-897-6. S. 96-97. Dále jen Rytíři a rytířství ve středověku. 
  4. HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha : Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 30. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi. 
  5. TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 78.  
  6. DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford : Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky)  
  7. HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York : Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. S. 215. (anglicky)  
  8. www.genealogie-mittelalter.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LEO, Heinrich. Zwölf Bücher niederländischer Geschichten. 1. Die Geschichte der einzelnen niederländischen Landschaften bis zu der Herrschaft des Hauses Burgund. Halle : Eduard Anton, 1832. 951 s. Dostupné online. (německy)  
  • NICHOLAS, Karen S. Countesses as Rulers in Flanders. In EVERGATES, Theodore. Aristocratic women in medieval France. Philadelphia : University of Pennsylvania Press, 1999. ISBN 0-8122-1700-4. S. 111-137. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]