Přeskočit na obsah

Kimberlit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Úlomek kimberlitu.

Kimberlit je intruzivní vyvřelá hornina, která je významným zdrojem diamantů, které se z ní těží a to převážně v oblastech jižní Afriky. Tato ultabazická hornina se skládá převážně z většího množství serpentinizovaného olivínu, který se nachází v asociaci s flogopitem, orto- a nebo klinopyroxenem, karbonáty a chromity. V některých případech se dále v hornině dá objevit malé množství pyropů, rutilu a nebo perovskitu.

Jedná se o hlubinou vyvřelinu.

Vznik

Hornina vzniká jako výsledek sopečné činnosti, kdy se na povrchu zemského tělesa objeví vulkán. V jeho nitru se nachází žhavé magma, které v pozvolna chladne a objevují se v něm krystalky. Čím delší je doba chladnutí, tím jsou vzniklé krystaly větší. Jelikož k chladnutí magmatu v tělese vulkánu (soupoších a jiných strmně postavených intruzivních tělesech) dochází velmi pozvolna, mají krystaly čas narůst. Vznikající kimberlit má dostatek času vykrystalizovat do podoby hrubozrnné horniny, s dobře omezenými zrny (alotriomorfní až idiomorfní), snadno rozpoznatelnými i pouhým okem.

Kimberlit se nachází většinou v tělesech, které mají průměr menší než 1 kilometr a které vypadají jako svislá trubkovitá tělesa protínající zemskou kůru. Často se stává, že se tyto tělesa v hloubce spojují a vytvářejí větší tělesa. Kimberlitové komíny se hojně nacházejí jako pozůstatek v oblastech jižní Afriky, kde jsou hojně těženy pro svůj vysoký obsah diamantů. Na získání diamantů je ale nutno vytěžit tuny horniny, což vede ke vzniku asi nejhlubších umělých jam na světě.

Vlastnosti

Hrubozrnná hornina, která má typickou tmavou barvu (modravě až zelenavě šedá. tmavočerná až černá) s typickou porfyrickou strukturou. Při letmém prozkoumání je často patrná struktura brekcie, kterou ale pouze připomíná. O skutečnou brekcii se ale nejedná. mají velmi nízky obsah oxidu křemičitého a kolísavé složení.

Pro horninu je charakteristická přítomnost xenolitů vysoce metamorfovaných hornin, ultrabazických a eklogitů, které mají svůj původ ve spodní části kůry nebo ze svrchního pláště, z hloubek mezi 150 - 200 km.

Logo Wikimedia Commons Galerie Kimberlit na Wikimedia Commons